Nikdo nesmí být zapomenut, nic nesmí být zapomenuto!

Buržoazní propaganda v ČR a v zahraničí chrlí k 75. výročím vítězství nad hitlerovským fašismem stále nové a nové lži o příčinách, průběhu a výsledku druhé světové války. Proto je třeba připomínat zejména mladé generaci pravdu, že hlavním politickým a vojenským cílem imperialistických mocností, zejména Anglie, Francie, ale i USA, bylo orientovat fašistické Německo a jeho spojence, zejména Itálii a Japonsko na válku proti první zemi socialismu, Sovětskému svazu. Proto soustavně odmítaly iniciativu SSSR o vytvoření paktu kolektivní bezpečnosti.

Dokladem je i zrada Československa ze strany západních mocností Anglie a Francie v září 1938 mnichovským diktátem, kdy bylo Československo vydáno na pospas Hitlerovi. Rozbití ČSR v březnu 1939 a přepadení Polska 1. září 1939 dokazovalo, že jde o staronovou koncepci Drang nach Osten.

Druhá světová válka rozpoutaná hitlerovským fašismem za podpory mezinárodního kapitálu se stala nesmírnou tragédií a nebezpečím pro celý svět. Teprve těžké, ale vítězné boje u Moskvy a Stalingradu 1941-1943, kdy bylo zničeno 7 nepřátelských armád, 3500 tanků a 3000 letadel, dochází ke strategickému zlomu. Tohoto zlomu dosáhl SSSR sám, svými armádami, silami a prostředky bez otevření dlouho slibované druhé fronty.

Vítězství Stalinovy prozíravé politiky

A prezident USA F. D. Roosevelt ve stejné době píše: „Ruská vojska ničila a ničí větší množství ozbrojených sil našich nepřátel vojáků, letadel, tanků a děl – než všechny ostatní Spojené národy dohromady.“  (Korespondence předsedy Rady ministrů SSSR s prezidenty USA a ministerskými předsedy Velké Británie za Velké vlastenecké války 1941-1945.)

Přes tato ocenění a sliby USA a Velká Británie soustavně oddalovaly otevření druhé fronty v západní Evropě až do 6. června 1944, kdy se začaly obávat, že vítězný postup Rudé armády změní situaci ve prospěch socialismu v mnoha zemích v Evropě a ve světě. Na podzim 1944 a začátkem roku 1945 sváděla Rudá armáda těžké boje na východní frontě od Baltského moře až ke Karpatům. Bylo zahájeno osvobozování Československa, Maďarska a dalších zemí. Válečné operace anglo-amerických vojsk se v západní Evropě dostaly v Ardenách do těžké situace. W. Churchill žádal Stalina o urychlenou pomoc.

Sovětské velení rozhodlo zrychlit zahájení ofenzivy směrem na Berlín. Dva sovětské fronty pod velením maršálů G. K. Žukova a I. S. Koněva o síle 2 a půl milionu mužů se 6500 tanky a sedminásobnou přesilou v dělostřelectvu zahájily 12. ledna 1945 tak mohutnou ofenzivu, že na konci ledna již stály se svými vojsky na Odře a Žukovův front zhruba 80 km od Berlína. W. Churchill posílá J. V. Stalinovi dopis tohoto znění: „Jménem vlády Jeho Veličenstva a z hloubi svého srdce Vám děkuji za pomoc a obrovský útok.“

Vítězný postup Rudé armády začal vyvolávat v reakčních kruzích USA a Anglie vážné znepokojení. Báli se rostoucí autority SSSR. To se projevilo zejména při jednání Roosevelta s Churchillem na Maltě 2. února 1945, kde bylo přijato stanovisko: „Nebylo by žádoucí, aby Rusové okupovali v Západní Evropě víc, než bude nutné.“  (The Conference at Malta and Jalta, Washington 1955). Za této situace se konala 4. - 11. února 1945 konference Velké trojky – J. V. Salina, F. D. Roosevelta a W. Churchilla na Jaltě, která řešila zejména postup spojenců vůči poraženému Německu, vznik Organizace Spojených národů a získání SSSR do války proti Japonsku. Sovětský svaz přispěl aktivně k celému jednání včetně vojenské účasti SSSR na ukončení války s Japonskem na Dálném východě.

Přelom ve válce vytvořil podmínky i pro osvobození Československa z fašistického jha. Zatímco Rudá armáda osvobozovala a zachraňovala naše města, závody a zejména životy lidí, americké a anglické letectvo bombardovalo v závěru války Prahu, Brno, Plzeň, Bratislavu, Most, Ostravu, Kolín a další města. Vážně poškodilo významné závody jako ČKD Praha, Škoda Plzeň a další z obavy, že budou konkurovat jejich monopolům a hlavně, že budou znárodněny.

Nesmyslné – přímo vražedné bombardování Prahy 14. února 1945 angloamerickým letectvem si vyžádalo 701 životů a 4500 těžce zraněných lidí a velké materiální ztráty. Další nálety pokračovaly na Prahu v březnu 1945 v oblasti Vysočan a Libně, kde byly zasaženy zejména závody ČKD a obytná část Hloubětína až po Satalice. O život přišlo 270 lidí a několik set bylo těžce raněných. Americkým a anglickým bombardováním v závěru války přišlo celkem v ČSR o život přes 12 tisíc občanů a tisíce jich bylo zraněno. Československu byly tímto bombardováním způsobeny do začátku budování lidové demokracie a socialismu nesmírné škody.

Osvobození Rudou armádou otevřelo cestu k lidové demokracii

Jen objektivní pohled na příčiny a průběh druhé světové války dává pravdivou odpověď na osvobození Československa.  Tuto pravdu je třeba zachovat pro současné a budoucí generace. Velký význam pro naše osvobození, pro vedení národněosvobozeneckého boje i pro budoucí orientaci republiky měla Československo-sovětská smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci, uzavřená 12. prosince 1943, podepsaná v Moskvě prezidentem E. Benešem. Při návštěvě v Moskvě jednal prezident E. Beneš s K. Gottwaldem a dalšími členy moskevského vedení KSČ o koordinaci a zesílení národněosvobozeneckého boje a poválečném uspořádání republiky.

Výsledkem jednání představitelů KSČ s prezidentem E. Benešem a stranami představujícími Národní frontu v březnu 1945 v Moskvě se stal program národně demokratické revoluce pod názvem Košický vládní program, jehož obsahová orientace má velký význam i dnes pro boj pracujících za skutečnou lidovou demokracii a socialismus.

1. Gottwald tehdy při jednání s představiteli Národní fronty vyjádřil názor, že pracující lid po tak těžkých zkušenostech nepřipustí, aby se v osvobozené republice vrátila k moci vrstva finančního, průmyslového a agrárního velkokapitálu, která dříve republikou vládla a která na celé čáře zbankrotovala. Je jasné, že sociálně vzato může být nositelem vládní moci v osvobozené republice jen blok dělníků, rolníků, živnostníků a inteligence, prostě blok pracujícího lidu měst a venkova. (Gottwald, K.: Vybrané spisy II., s. 55).

Program sledoval základní cíle: Obnovit Československo na nových lidově demokratických základech.  Zakotvit vládu Národní fronty a vytvoření Národních výborů. Znárodnění klíčových odvětví národního hospodářství. Upevňovat a rozvíjet spojenectví se Sovětským svazem. Byly zakázány všechny fašistické organizace. Na základě tohoto programu měli být potrestáni všichni němečtí a maďarští váleční provinilci, kolaboranti a zrádci a konfiskován jejich majetek. Na základě dohody vítězných mocností měli být odsunuti Němci, kteří se stali nástrojem dobyvačné politiky hitlerovského Německa s výjimkou antifašistů, kteří zůstali nadále občany Československé republiky. Košický vládní program zakotvil rovnoprávné postavení českého a slovenského národa v obnoveném Československu.

*****