V pozadí úplné blokády 15 milionové megapole Wu-chanu se podle některých médií odehrál urputný politický souboj o budoucnost ČLR.
Sporná byla již otázka, kdo k takovému v historii lidstva bezpříkladnému rozhodnutí, dal pokyn. Prezident Si Ťin-pching v projevu 3. února uložil přísně regulovat a kontrolovat výjezd lidí z provincie Chu-pej, ale nikoli nejlidnatější město střední Číny zablokovat. Příkaz o přísné kontrole a regulaci pohybu obyvatel byl zřejmě určen i pro další ohniska nemoci. Ovšem starosta Wu-chanu již v rozhovoru z 27. ledna tvrdil, že rozhodnutí o uzavření města přijal osobně po dohodě s místním tajemníkem KS Číny. Během následujících tří dní následovala příklad Wu-chanu některá další velká města. Rozhodnutí způsobilo podle statistik MMF propad čínského HDP v prvním čtvrtletí téměř o 37 %, řádově hodnotu 1 bilionu dolarů.
Ruský novinář Nikolaj Vavilov v příspěvku pro Youtube uvádí, že blokaci čínského národního hospodářství iniciovala skupina politiků původem z čínské komsomolské organizace, těsně napojená na demokratickou stranu v USA. Po třech dnech začala v provincii Chu-pej rozsáhlá operace likvidace této skupiny s využitím sil ústředního kontrolního výboru a čínské armády. Došlo k úplné výměně vedení Wuchanu a dalších měst a oblastí. „ Právě proto situace, která v únoru začala nabývat všechny příznaky oranžové revoluce, nepřerostla v pogromy, ke kterým došlo v USA. Si Ťin-pching neorganizoval zničení čínského hospodářství, jak o tom někteří hovoří, ani nevytvořil desítky milionů nezaměstnaných, připravených vyjít do ulic. Rozhodné kroky lidové armády a ústředního kontrolního výboru blokovaly hlavní hybatele oranžové revoluce, kteří tak nemohli vystoupit na podporu narůstajících protestních akcí v Číně“, zdůraznil N. Vavilov.
Koncem května jednalo v Pekingu Všečínské shromáždění lidových poslanců (parlament), odložené kvůli pandemii z března. Jak na zasedání uvedl čínský prezident, mezi priority státní politiky patří hlavně zaměstnanost, zajištění potravin, energií a dalších životních potřeb, omezení rostoucích cen a odstranění extrémní chudoby. Má se vytvořit přes 9 milionů pracovních míst. Na programy boje s pandemií vydá čínská vláda 2 miliardy dolarů. Navzdory prvému čtvrtletí má skončit čínská ekonomika v kladných číslech.
