Podzemní debata o reálných bezpečnostních rizicích Česka

(...) Mimořádně zajímavou a informativní debatu na téma reálných bezpečnostních rizik České republiky zahájil bývalý ředitel kanceláře Rady vlády ČR pro zpravodajskou činnost a bezpečnostní analytik Jan Schneider výzvou k myšlenému experimentu: „Zkuste si představit, že do Strakovky nastoupí úplně blbá vláda. Jak si poradí s informacemi od svých zpravodajských služeb? Klasická poučka zní: Zpravodajská informace má takovou hodnotu, jak ji pochopí příjemce.“

„Mám pocit, že politici dneska zpravodajské služby vůbec nepotřebují, oni mají jasno od samého začátku,“ poznamenal k tomu bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby generál Ándor Šándor. Ale jak říká, za jeho aktivního působení před dvaceti lety tomu bylo jinak, a tak si ani neumí představit situaci, kdy máte jiný názor, který umíte opřít o nějaká fakta, ale před vámi stojí někdo, kdo to vůbec nechce slyšet. Uvedená „podzemní“ debata se odehrávala v suterénním konferenčním sále Slovenského domu v Praze. Měla mimořádně kvalifikované obsazení. (...)

(...) Tohle letadlo (F-35) je vlastně i pro Američany, vojenské analytiky, kteří o tom píšou, vždycky symbol naprosto zkaženého, nepodařeného a tisíckrát předraženého projektu, konstatuje generál Pelz. Ale to je ještě to menší nebezpečí.

To větší nebezpečí spočívá v tom, že ta pětatřicítka je natolik vybavena umělou inteligencí a její součástky jsou tak pokročilé a napojené na americké systémy vedení boje, že nemohou být obsluhovány nikým jiným než Američany. To znamená, že v této fázi budeme chtě nechtě sloužit americkým zájmům. Samozřejmě, že my jim sloužíme už teď, nemá cenu to zakrývat, ale tady už to bude přímo dané typem zbraně.

Miloš Balabán připomíná, že výběru letounu nepředcházela žádná seriózní bezpečnostní debata. Byla to spíš reklamní kampaň. (...)

(...) Když politici si takhle pouští hubu na špacír, že jsme ve válce, je třeba se docela přízemně zeptat, co se dělá v oblasti civilní obrany, říká Jan Schneider. Když jsme tedy ve válce, co se dělá pro obyvatelstvo?

Plytké kecy v lepším případě, hodnotí to Schneider dál. Spíše si však myslí, že je to dost nebezpečné, když obrana a vojenskoprůmyslový komplex za pomoci spřízněných zpravodajců budí hrůzu a děsí obyvatelstvo. Poslanci pak hlasují pro zvýšený obranný rozpočet, a ani nevědí, za co to utratit.

„V pozadí jde samozřejmě o obrovské odvody na financování politických stran,“ dodává Schneider a považuje to za největší bezpečnostní riziko v tomto státě od roku 1990.

Když si vojenskoprůmyslový komplex zvyšováním rozpočtových výdajů takhle na sebe vydělá, nastává další fáze. Politici, kteří to zvýšení rozpočtu podporovali, začnou těm fejkům a fámám o válce věřit. Že nás někdo chce napadnout.

Takže oni začnou věřit svým vlastním kecům - a najednou to jsou ti generálové a lidé z vojenského průmyslu, kdo je musí brzdit. Říct, vždyť vy vůbec nevíte, jak vypadá válka! Vždyť vy vůbec nevíte, o čem mluvíte! (...)

(...) To je nevýhoda demokracie, že je tam 4 roky bezpečnostní riziko, když tam přijdou lidi, který jsou úplně blbí a neznalí. Prostě nevědí o tom nic a jsou nepoučitelní, uzavřel Schneider v návaznosti na to, co zaznělo na začátku.

K čemu jsou vám služby a jejich zjištění, když to nechcete slyšet? Nebo když je to nad vaše chápání? (...)

Odkaz: https://vasevec.info/komentare/podzemni-debata-o-realnych-bezpecnostnich-rizicich-ceska