Aktuální úloha odborů v současném politickém a společenském dění

Podíváme-li se z nadhledu na naše současné politické a společenské dění, lze jistě bez větší nadsázky říci, že od doby po epidemii Covidu a od posledních parlamentních voleb je značně turbulentní.

Čím dál více se projevuje tendence, která byla mnohým občanům jasná ještě dříve, než se neférově splácaná Pětikoalice chopila oficiálně moci.

Tuto tendenci lze jasně charakterizovat jako zjevně arogantní přehlížení potřeb a přání občanů této republiky, ignorovaní hlasů a projevů, volajících po změně charakteru správy a řízení republiky a prosazování vlastních představ do politických, ekonomických i právních aktů této republiky.

Nedávné průzkumy jasně ukázaly, že Fialova vláda má absolutní nedůvěru občanů. Nicméně ani tento fakt, ani jednotlivé akce protestů neposunuly pětikoalici ani o příslovečnou píď blíže k tomu, aby naslouchala hlasu lidu.

Zde se naskýtá otázka, zda je vůbec možno tuto tendenci korigovat, a ještě lépe, od základu změnit?

Podle mého názoru to možné je, a cesta k této změně, alespoň k posunu k lepšímu, je dána jednotným postojem všech lidově demokratických, národních i levicových sil, aby ne jednotlivými akcemi, ale spojenou, skutečně masovou akcí, ukázaly Pětikoalici, že nestojí nad lidmi, nad těmi, kdo skutečně vytváří hodnoty, z nichž naše společnost žije.

Podstatnou úlohu právě v masovém projevu této vůle pracujících vždy hrály, a i dnes hrají odborové organizace. Vždyť v odborech je organizována velká část našich pracujících a odbory tak tvoří sílu, s níž se musí počítat.

Tento fakt je znám, proto odbory tvoří integrální součást Tripartity (odbory, vláda, zaměstnavatelé – pozn. red.) a jejich jednání. Ovšem poslední vývoj ukazuje, že i když Fialova vláda tuto úlohu uznává, v praxi svého konání ji do značné míry ignoruje. Povětšinou dílčími ústupky odborářské předáky na nějakou dobu uchlácholí, a pokud to není dost účinné, prohlásí je v masových sdělovacích prostředcích za destruktivní, až škodlivou sílu.

To ukázaly poslední odborářské akce.

Změna je možná jedině tím, že se odborářské proudy sjednotí na prosazování základních požadavků a volání pracujících, jež zastupují. A více než to. Že spojí své síly s dalšími, demokratickými, národními i levicově orientovanými silami, aby tak vzniklo hnutí, které představitelé Pětikoalice nebudou moci ignorovat.

Aby tyto požadavky prezentovaly ne stovkové, ne tisícové, ale desetitisícové a stotisícové protestní akce. Aby požadavky byly jasně formulovány a byly na ně podávány jasné a kvalifikované odpovědi.

Proto by bylo nejen dobré, ale dnes již celospolečensky nutné, aby odboráři spojili své síly s dalšími stranami, proudy a hnutími a vytvořily tak silnou jednotnou frontu, zastupující požadavky pracujících.

Odborářské vedení by tak mělo nejen zlepšit komunikaci s členskou základnou, zaktualizovat informovanost členské základny o záměrech, plánech a připravovaných akcích, aby tyto byly členskou základnou plně podporovány, ale aby dokázalo najít cestu ke spojenectví s dalšími silami, které jim mohou efektivně pomoci v prosazování jejich požadavků.

Tato cesta je určitě možná, je třeba jen chtít najít formy a metody takovéto spolupráce. Tento úkol nebude snadný, ale není nemožný.

Čím dříve najdou představitelé odborů a dalších stran a hnutí cestu ke společnému postupu, tím dříve bude možno postavit hráz povýšenosti a aroganci současné vlády.

Ideální by bylo začít už dnes. Významným mezníkem v tomto sjednotitelském úsilí by jistě mohl být chystaný sjezd odborů na podzim tohoto roku.

Zkusme tedy plně využít této šance a posuňme laťku společného boje za práva a požadavky pracujících výš!

Představitelé odborů, demokratických stran a hnutí, učiňte kroky, které budou začátkem nové etapy ve společenském vývoji naší společnosti.