„Flexibilní“ novela zákoníku práce: další krok k oslabení pozice pracujících?

Revoluční internetový časopis Kominternet přináší analýzu aktuální novely Zákoníku práce. Originál textu si můžete přečíst zde.

Poslední období je ve znamení smršti vládních legislativních návrhů, z nichž některé se mohou negativněji dotknout již tak po letech Fialovy inflační vlády vydatně ekonomicky oslabených pracujících občanů. Z těchto návrhů je celkově patrná snaha rozšířit prostor pro vykořisťování pracovní síly, ale s ohledem na větší přijatelnost obsahuje návrh také různé matoucí fráze a zdánlivě méně sporné změny. Výrazné změny se chystají v sociální oblasti (zavedení tzv. „superdávky“), tak v oblasti pracovního práva, jakož i v důchodové oblasti. V tomto článku se zaměříme na tzv. „flexibilní“ novelu zákoníku práce, která je aktuálně projednávána v Poslanecké sněmovně. Zaměřujeme se na hlavní body novely, reakce odborů a jejich protinávrhy, a to z pohledu ochrany práv dělníků a zaměstnanců.

Začněme těmi hlavními body novely, které na první pohled nemusejí vypadat příliš „podezřele“, avšak při bližším pohledu skýtají pro zaměstnance mnohá rizika, zejména první tři:

1. Flexibilní pracovní doba Novela zavádí možnost větší flexibility v pracovní době, což „umožňuje zaměstnancům lépe sladit pracovní a osobní život“. Zaměstnavatelé budou mít formální povinnost vyhovět žádostem o flexibilní pracovní dobu, pokud to provozní podmínky dovolí. Flexibilní pracovní doba však může zároveň být lehce zneužitelná v zájmu většího vykořisťování pracovní síly, pracovní doba bez jednoznačného ohraničení vede často k nedodržování či obtížné kontrole dodržování zákonného limitu pracovní doby, stírají se hranice mezi pracovní a nepracovní dobou. Schválení tohoto návrhu pomůže odstranit i formálně limit 8 hodinové pracovní doby (formálně 8 hodinové, reálně 8,5 hodinové a vyšší) – vládnoucí kapitál a jeho stát různými formami násilí i zdánlivě dobrovolně donutí zaměstnance, aby o flexibilní pracovní dobu žádali, případně se jich nebude ani ptát a využije jejich neorganizovanosti k naprosto svévolnému jednání.

2. Práce na dálku Novela také upravuje podmínky pro práci na dálku (tzv. home office). Zaměstnanci budou mít právo požadovat práci na dálku, a zaměstnavatelé budou muset poskytnout potřebné vybavení a zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Opět však existuje značné riziko nedodržování limitů zákonné pracovní doby obdobně jako u flexibilní pracovní doby, setření rozdílu mezi pracovní dobou a dobou volna, s o to negativnějšími důsledky, že pracovní proces ještě více pronikne do domácího prostředí. To je hlavním záměrem tohoto návrhu. Obecné fráze o zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci zde budou naplněny ještě méně při práci na pracovišti.

3. Možnost zaměstnávání osob od 14 let Novela má umožnit výkon závislé práce i dětem, které dovršily 14 let. Podle nové úpravy budou tito moci vykonávat závislou práci pouze v období hlavních prázdnin, a to výhradně s písemným souhlasem zákonného zástupce. Může však hrozit řešení sociální nouze rodin právě touto cestou a výrazně otevírá prostor pro dětskou práci, jíž legalizuje. Samozřejmě s nebezpečím dalšího rozšiřování tohoto opatření.

4. Zvýšení minimální mzdy Jedním z klíčových bodů novely je zvýšení minimální mzdy. Toto opatření má za cíl zlepšit životní úroveň zaměstnanců s nízkými příjmy a snížit rozdíly v odměňování. Jakkoli se může tento krok jevit na první pohled jako opatření ve prospěch zaměstnanců s nejnižšími příjmy, skrývá v sobě rizika pro osoby bez dlouhodobých příjmů, kteří nejsou v evidenci úřadu práce, neboť z minimální mzdy vychází výše jejich zdravotního pojištění. V mnohých odvětvích navíc dochází k práci načerno, a tedy na takové „zaměstnance“ se tato ochrana nevztahuje, respektive v podmínkách absence organizovanosti pracujících a kontrolní činnosti odborů se zaměstnávání pracovní síly na černo může rozšířit. Navíc navýšení není s ohledem na inflaci odpovídající.

5. Ochrana před diskriminací Novela posiluje ochranu zaměstnanců před diskriminací na pracovišti. Zavádí přísnější sankce pro zaměstnavatele, kteří se dopustí diskriminačního jednání, a zlepšuje mechanismy pro podávání stížností a jejich řešení. Třídní diskriminaci vykořisťovaných a zbídačovaných však v kapitalismu řešit nemůže a bude se dle svých zahraničních vzorů zabývat různými programy sebepéče, wellbeingu (česky pohody, omlouváme se užití tohoto slova, které současný režim používá stále více), proti vyhoření, za efektivní využití volného času, zlepšení sociálních dovedností, odolnosti (opět častěji označované slovem resilience) či zdánlivou nebo druhotnou diskriminací. Kořeny té druhé nebude schopen vyřešit. Všechna výše uvedená hesla jsou se již v programech různých neziskových a jiných organizací staly zbožím, jehož prodej má navýšit zisky, zastřít a zostřit vykořisťování.

6. Zlepšení pracovních podmínek Další významnou změnou je proklamované zlepšení pracovních podmínek, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Novela zavádí přísnější normy pro pracovní prostředí a zvyšuje odpovědnost zaměstnavatelů za dodržování těchto norem. Opět však je otázka prosazování těchto norem v praxi, když je známo, že v mnoha odvětvích se často porušují již současné normy bez účinného postihu.

7. Podpora rodičů Novela také obsahuje opatření na podporu rodičů, včetně prodloužení rodičovské dovolené a zavedení flexibilních pracovních úvazků pro rodiče malých dětí. Prodloužení rodičovské dovolené bez odpovídajícího finančního zabezpečení má pouze zamaskovat vážnější důsledky: realizaci dlouhodobé snahy prolomit rodičovskou dovolenou, nahnat zranitelné rodiče dříve do pracovního procesu, aby buržoazní stát ušetřil prostředky, jež může vrhnout na podporu zájmů kapitálu v jiných oblastech.

A nyní k oněm bodům evidentně zhoršujícím postavení zaměstnanců:

1. Zrušení zaručené mzdy Pro zaměstnance v soukromém sektoru dochází ke zrušení zaručené mzdy. Zaručená mzda se dá zjednodušeně definovat jako „vyšší minimální mzda“ pro jednotlivé skupiny kvalifikovaných zaměstnanců. To znamená, že jediným omezením výše mzdy bude nyní i pro tyto kvalifikované skupiny zaměstnanců minimální mzda nebo rámec sjednaný v kolektivní smlouvě. Tento krok povede k větší nejistotě ohledně výše mzdy pro kvalifikované zaměstnance. Ne vždy totiž mohou mít tyto zaměstnanci adekvátní sílu prosadit si výrazně vyšší mzdu, rizikové může být toto opatření zejména v době krizí.

2. Zkrácení výpovědní lhůty V případě porušení pracovní kázně bude výpovědní lhůta zkrácena na jeden měsíc. To znamená, že zaměstnanci mohou být rychleji propuštěni za závažné porušení pracovních povinností. Ke zkrácení výpovědní doby oproti současnosti dojde prakticky i změnou počátku zahájení výpovědní doby, jež se má nově vázat ke dni doručení výpovědi (nikoli k prvnímu dni následujícího měsíce jako dosud). Toto opatření ještě prohloubí podřízené postavení dělníků a zaměstnanců a vystaví je rozsáhlejší nejistotě.

3. Prodloužení zkušební doby Zkušební doba pro řadové zaměstnance se prodlouží ze tří na čtyři měsíce. Během této doby může být zaměstnanec propuštěn bez udání důvodu, což prodlužuje období nejistoty pro nové zaměstnance, a to za situace, kdy 70% volných pracovních míst představuje nekvalifikované pracovní pozice, programy pro verbování levných pracovních sil ze zahraničí jsou poznamenány výrazným nezájmem i ze strany pracovníků z rozvojových zemí a příchod statisíců imigrantů z Ukrajiny prakticky neměl dopad na oficiální statistiky volných pracovních míst.

4. Možnost uzavřít kolektivní smlouvu pouze s největší odborovou organizací V případě, kdy se více odborových organizací působících u jednoho zaměstnavatele neshodne ve lhůtě 30 dnů, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací (případně více odborovými organizacemi) s nejvíce členy, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. To jednoznačně zvýhodňuje oficiální režimní, s kapitálem a jeho státem svázané žluťácké odbory. Dané opatření má také legálně zabránit vzniku třídně-proletářských odborů.

5. Zahrnutí příplatků do odměny dohodářů Novela umožňuje zahrnout příplatky za noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí nebo práci o víkendech do odměny dohodářů (DPP a DPČ), pokud je sjednán rozsah práce v těchto režimech. To může vést k nižším celkovým odměnám pro zaměstnance pracující v tomto režimu v náročných podmínkách.

Reakce odborů (zejména sdružených v ČMKOS)

Odbory vyjádřily smíšené reakce na novelu zákoníku práce. Zde jsou hlavní obavy a kritiky:

1. Výpověď bez udání důvodu, která měla být původně součástí návrhu Odbory, zejména Odborový svaz KOVO, vyjádřily silné znepokojení nad možností výpovědi bez udání důvodu. Například předseda svazu Roman Ďurčo uvedl, že toto opatření může vést k větší nejistotě zaměstnanců a zneužívání ze strany zaměstnavatelů. Vláda od tohoto návrhu nakonec ustoupila, tento návrh tedy součástí novely nakonec není.

2. Zrušení zaručené mzdy Další kritika směřuje k zrušení zaručené mzdy v soukromém sektoru. Odbory se obávají, že toto opatření může vést k poklesu mezd pro některé zaměstnance, zejména v odvětvích s nižšími platy.

3. Flexibilní pracovní doba a samorozvrhování I když flexibilní pracovní doba a možnost samorozvrhování pracovní doby mohou být pro některé zaměstnance výhodné, odbory varují, že bez dostatečné ochrany mohou tato opatření vést k vykořisťování a zhoršení pracovních podmínek.

4. Kolektivní vyjednávání Změny v kolektivním vyjednávání, které mohou oslabit pozici menších odborových organizací, jsou v rozporu s principy solidarity a kolektivní ochrany práv pracujících. Odbory se obávají, že zaměstnavatelé budou mít větší možnost uzavírat kolektivní smlouvy s odborovými organizacemi, které mají největší počet členů, což může oslabit vyjednávací sílu menších odborových organizací a větší výhodnosti kolektivní smlouvy pro zaměstnavatele.

5. Zkrácení výpovědní lhůty Zkrácení výpovědní lhůty v případě porušení pracovní kázně na jeden měsíc je dalším bodem kritiky. Odbory se obávají, že toto opatření může vést k účelovému rychlejšímu a méně spravedlivému propouštění zaměstnanců.

Protinávrhy odborů

Odbory a další zainteresované strany navrhly několik protinávrhů k novele zákoníku práce, které mají za cíl zlepšit postavení zaměstnanců a zmírnit některé negativní dopady:

1. Zachování zaručené mzdy Odbory navrhují zachovat zaručenou mzdu v soukromém sektoru, aby byla zajištěna spravedlivá odměna za práci a ochrana zaměstnanců před vykořisťováním.

2. Posílení kolektivního vyjednávání Odbory také navrhují posílit kolektivní vyjednávání tím, že by se zavedla povinnost zaměstnavatelů jednat se všemi odborovými organizacemi působícími u zaměstnavatele, nikoli pouze s tou největší. Tento krok by měl zajistit rovné postavení všech odborových organizací a jejich členů.

3. Zlepšení pracovních podmínek Protinávrhy zahrnují také opatření na zlepšení pracovních podmínek, včetně zvýšení příplatků za práci ve ztíženém pracovním prostředí a zajištění lepších podmínek pro práci na dálku. Odbory požadují, aby zaměstnavatelé poskytovali potřebné vybavení a zajišťovali bezpečnost a ochranu zdraví při práci na dálku.

4. Zkrácení zkušební doby Odbory navrhují zkrácení zkušební doby zpět na tři měsíce, aby se snížila nejistota nových zaměstnanců a zajistila se jejich větší ochrana během prvních měsíců zaměstnání.

5. Zvýšení minimální mzdy I když novela již zahrnuje zvýšení minimální mzdy, odbory požadují, aby byl tento proces rychlejší a aby minimální mzda dosáhla 50 % průměrné mzdy co nejdříve. Tento krok by měl zlepšit životní úroveň zaměstnanců s nízkými příjmy.

Postoj vlády k protinávrhům

Vláda byla nucena nátlaku odborů a veřejnosti původní návrh v nejproblematičtější části zrevidovat, přičemž o některých dalších problematických částech se ještě vedou diskuse:

1. Výpověď bez udání důvodu Nejproblematičtější bod původního návrhu, který nakonec vláda stáhla. Možnost výpovědi bez udání důvodu byl jedním z nejkontroverznějších bodů novely. Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučila tuto změnu jako součást širší „modernizace“ zákoníku práce, s cílem zvýšit flexibilitu trhu práce a konkurenceschopnost firem. Nicméně, odbory, včetně Českomoravské konfederace odborových svazů, tento návrh pochopitelně jednoznačně odmítly, protože se obávaly zneužívání a zvýšené nejistoty pro zaměstnance. Vláda nakonec neoznámila, že by tento bod z novely stáhla. Nicméně zároveň dochází ke snahám tuto možnost prosadit cestou pozměňovacího návrhu ve Sněmovně předloženého některými vládními poslanci za ODS.

2. Zaručená mzda Zrušení zaručené mzdy v soukromém sektoru je dalším bodem, který vyvolal kritiku odborů. Odbory se obávají, že toto opatření povede k poklesu mezd pro některé zaměstnance, zejména v odvětvích s nižšími platy. Vláda však zatím neprojevila ochotu tento bod revidovat. Novela ohledně tohoto bodu již navíc byla schválena a zaručená mzda byla zrušena, což znamená, že patrně jediným omezením výše mzdy bude od 1. 1. 2025 minimální mzda nebo rámec sjednaný v kolektivní smlouvě.

Závěr

Novela zákoníku práce představuje další krok k prohloubení vykořisťovaní, podřízenosti a závislosti pracovní síly na kapitálu. Sice na jednu stranu deklaruje několik kosmetických změn jako je zvýšení minimální mzdy a posílení ochrany před diskriminací, jejichž reálný přínos pro situaci zaměstnanců je reálně zanedbatelný, především však tuto situaci zhoršuje, a to opatřeními jako je zrušení zaručené mzdy a zkrácení výpovědní lhůty či naopak prodloužení zkušební doby, které právem vyvolávají obavy nejen odborů. Možná ještě horší jsou návrhy v institucionální a legislativní oblasti – jako narušení osmihodinové pracovní doby, snaha vlomit se i de iure s výkonem pracovních povinností do domácností, legalizace dětské práce či faktické oslabení odborových práv.

Odbory proto navrhují několik protinávrhů, které mají za cíl posílit ochranu zaměstnanců a zajistit spravedlivější a bezpečnější pracovní podmínky. Mezi hlavní protinávrhy patří zachování zaručené mzdy, posílení kolektivního vyjednávání, zlepšení pracovních podmínek, zkrácení zkušební doby a rychlejší zvýšení minimální mzdy. Jejich návrhy, jakožto návrhy žluťáckých, tj. svým vedením a rozhodujícími členy (ne všemi členy) zrádcovských odborů jen nedostatečně ulpívají na sociálnědemokratickém kosmetickém krasořečnění, které konec konců povede jen ke zmírnění návrhů a ignorování nejnebezpečnějších z nich.

Je zřejmé, že soustředěný tlak může reálně nést své plody, jako tomu bylo v případě původního návrhu vlády na zakotvení výpovědi bez udání důvodu, jež mobilizovalo část řadových členů odborů a zaměstnanců. V poslední době jsme svědky i nejdůraznějších nátlakových akcí v podobě stávek, byť tyto jsou zatím omezeny pouze na veřejný sektor (úředníci soudů a státních zastupitelství).

Celkově však reakce založené na stávajícím systému a jeho odborech již ze své podstaty nemohou vést ke skutečné emancipaci pracujících, zajišťují jejich spravedlivější a následně spravedlivou odměnu za vykonanou práci. To mohou zajistit jedině skutečně revoluční odbory ve spojení s revolučními antikapitalistickými politickými organizacemi. Jejich úkolem je nekompromisně prosazovat zájmy většiny lidí za jejich přímé účasti a v budoucnu pak překonání kapitalistického systému a podíl na přímém řízení podniků.

Současná novela není specifickým, mezinárodně izolovaným trendem. Plyne z logiky vývoje v EU, vycházejícího a vtěleného do Maastrichtských smluv, Lisabonské smlouvy a dalších dokumentů tohoto žaláře lidí. Odehrává se proto tak či onak v různých podobách ve všech členských státech EU.