Žaluji vás!

Umlčeli ho soudním příkazem vyjadřovat se na sociálních sítích, ale zatím neumlčeli nás. Pavel J. Hejátko - básník, novinář, disident. Jeden z mála, kdo se i v roce 2025 odváží veřejně zpochybnit oficiální narativ a nést za to plné důsledky. Dlouhodobě perzekvovaný státní mocí, opakovaně zatýkaný, zbavený přístupu k veřejnému prostoru, aktuálně v očekávání brzkého soudního řízení ve formě videohovoru s ohledem na jeho zničené zdraví, o což se nemalým dílem zasloužili ve vězení za doby kovidové. Jak dozorci, tak vězni se mu mstili jeho nesehnutí před protizákonnými nařízeními, jako to udělali ostatní. Jeho otevřený dopis vládě a ústavním činitelům, který v pondělí zamíří do schránek všem významným ústavním činitelům není čin zoufalství, ale důsledně formulovanou obžalobou systému, který s demokracií či hodnotami deklarovanými v listopadu 1989 má pramálo společného. Bůh žehnej dílu našemu. (Autorem úvodu je blogger: Ladislav Větvička.)

***

Žaluji vás, že jste zneuctili sliby dané po listopadu 1989, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí – a místo toho jste předali moc nad národem byrokratickým monstrům, zahraničním zájmům a domácím kmotrům.

Žaluji vás, že jste Českou republiku proměnili v experimentální kolonii globalistických zájmů, kde už nezáleží na občanech, ale jen na plánech vašich nadnárodních sponzorů, bodech z Bruselu a aplausu v zahraničních médiích.

Žaluji vás, že jste zničili průmysl, prodali fabriky, zdevastovali podniky a z našich rukou udělali levnou pracovní sílu cizích firem.

Žaluji vás, že jste dopustili stav, kdy pracující člověk žije hůř než ten, kdo systém jen zneužívá — a ještě máte tu drzost tomu říkat spravedlnost.

Žaluji vás, že pohrdáte dělníky, seniory, řidiči, zdravotními sestrami, hasiči – těmi, kdo tahají tuto zemi na zádech – ale zato adorujete nevolené úředníky, marketéry a provládní aktivisty.

Žaluji vás, že jste z Prahy udělali stát ve státě – bublinu odtrženou od reality, kde rozhodují o životě lidí ti, kteří nikdy nepracovali (mimo kancelář).

Žaluji vás, že jste proměnili policii a armádu v nástroje ideologické kontroly, místo toho, aby chránily národ a jeho bezpečí.

Žaluji vás, že jste z justice udělali kastráta pravdy – kde spravedlnost určuje nálada médií, nikoli zákon.

Žaluji vás, že jste spojili politiku s mafií, ekonomiku s vydíráním a spravedlnost s pokrytectvím.

Žaluji vás, že jste promrhali naději generací a republiku rozkradli do poslední molekuly státní suverenity.

Žaluji vás, že jste zadlužili naše děti kvůli válkám cizích zemí a korupci vlastního vládnutí – nikoliv kvůli školám, nemocnicím nebo důstojnému stáří.

Žaluji vás, že legalizujete fašismus pod rouškou „liberálních hodnot“, zatímco umlčujete opozici, kriminalizujete svobodu slova a zavíráte lidi za názory.

Žaluji vás, že vaše spravedlnost je slepá jen tehdy, když se to hodí. Když krade oligarcha, je to „investice“. Když protestuje matka samoživitelka, je to „radikalismus“.

Žaluji vás, že jste naši zemi proměnili v montovnu, naši vlajku v hadr na schody eurokanceláří a náš jazyk v cizí přízvuk bez identity.

Žaluji vás, že jste pod záminkou „pomoci“ otevřeli brány masové migraci a ukrajinizaci společnosti, zatímco Češi třou bídu s nouzí a jsou cizinci ve vlastní zemi.

Žaluji vás, že zatímco vyhazujete miliardy na zbrojení, klimatické fantasmagorie a neziskové organizace, čeští důchodci se rozhodují, jestli si koupí léky, nebo jídlo.

Žaluji vás, že jste opustili nemocné, staré, postižené, duševně zlomené – a místo pomoci jim posíláte kontroly, exekuce a psychologickou likvidaci.

Žaluji vás, že naše děti se bojí budoucnosti, mladí utíkají do ciziny a starší nemají sílu protestovat – protože každý, kdo zvedne hlas, je označen za nepřítele a následně nějak perzekvován.

Žaluji vás, že jste z lidí udělali statistiky. Ze sebevražd grafy. Z bezdomovců rušivé elementy. Z obětí vašich rozhodnutí „chybné jednotky systému“.

Žaluji vás, že jste proměnili školství v ideologickou laboratoř, kde se děti neučí myslet, ale papouškovat – a z učitelů jste udělali propagandisty a cenzory.

Žaluji vás, že jste z médií udělali hlásné trouby režimu, které šíří strach, nenávist a propagandu – místo pravdy, diskuse a svobody.

Žaluji vás, že jste z kultury udělali grantovou žumpu, kde je umění nahrazeno ideologií, a morálka exhibicí dekadence.

Žaluji vás, že z mužů děláte zbabělce, z žen objekty, z dětí pokusné králíky. Z národa psychicky zlomené stádo.

Žaluji vás, že pohrdáte tvrdě a poctivě pracujícími lidmi, co tahají tuto zemi na zádech, zatímco vyznamenáváte politické kariéristy, servilní udavače a bezpáteřní hloupé fanatiky.

Žaluji vás, že jste spravedlnost proměnili v zbraň moci a cenzuru ve standard. Dnes už se nesoudí činy, ale myšlenky. Je zde nemálo politických vězňů odsouzených za prakticky totožné činy, za které odsuzoval lidi i vámi toliko opovrhovaný režim před rokem 1989.

Žaluji vás, že budujete digitální koncentrák – s ID, kamerami, sledováním a plánovanou kontrolou přes banky, účty a pohyb občanů.

Žaluji vás, že naše hranice jsou otevřené všemu cizímu a nepřátelskému – ale zavřené pro potřeby vlastních lidí.

Žaluji vás, že jste stvořili systém, kde se víc vyplatí lhát, mlčet a sloužit než mluvit pravdu a stát vzpřímeně.

Žaluji vás, že vyhrává ten, kdo má kontakty, granty a PR – a prohrává ten, kdo má pravdu, svědomí a odvahu.

Žaluji vás, že oslavujete „evropské hodnoty“, zatímco v České republice denně umírají lidé na samotu, chudobu a beznaděj.

Žaluji vás, že si dovolujete mluvit o „slušnosti“, když žijete ze lží, podvodů a arogance moci.

Žaluji vás, že jste nám vzali domov, jazyk, klid, víru v budoucnost – a nabídli místo toho digitální peklo, kde se občan měří jen podle užitečnosti, loajality a poslušnosti k systému.

Žaluji vás, že po vašem působení zůstane společnost fatálně rozdělená, nemocná, zchudlá a ponížená – a že za to všechno odmítáte nést odpovědnost.

Žaluji vás, že jediné, co umíte, je lhát, vyhrožovat, trestat, odebírat, umlčovat a svádět vinu na jiné.

Žaluji vás, že za vaší éry došlo k největšímu morálnímu, duchovnímu a civilizačnímu úpadku této země od roku 1939.

Žaluji vás, že tahle země, kterou jste slíbili chránit, je pod vaší správou zmrzačená, ponížená a vykradená – a že to jediní, kdo to skutečně cítí, jsou ti, kteří nemají žádnou moc.

Žaluji vás, že si myslíte, že to všechno projde. Možná nyní a možná ještě i pár desítek let, ale nebojte se, všeho do času.

***

(Poznámka metéra: Pavel J. Hejátko (uměleckým jménem Pavel Josefovič Hejátko (*30. září 1975 Rakovník) je český básník, písničkář, publicista, politický aktivista a performer. Ke květnu 2025 byl autorem 120 vlastních písní a několika písní svých básnických kolegů.

Vystudoval afrikanistiku a rusistiku na FF MU v Brně.

Jeho oblíbencem je písničkář Karel Kryl. K dalším oblíbencům patří František Gellner, Egon Bondy a Ivan Diviš.

Literárně debutoval na konci roku 2001 s básnickou sbírkou Hlenobytí. Od té doby publikoval v mnoha literárních časopisech: Psí víno, Protimluv, Obrys-Kmen, Tvar, A2, Totem, Divoké víno atd., ve kterých vyšla i řada pozitivních recenzí na jeho knihy. Za svou básnickou tvorbu byl nominován mimo jiné i na cenu Magnesia Litera. Oceněn byl i dvěma dalšími literárními cenami, a to sice od nizozemské nadace Boekman Foundation a cenou UČS (Unie českých spisovatelů).

Je považován za „praotce“ polistopadové angažované poezie v České republice. V červnu 2008 píše Tomáš Čada, že si po přečtení Hejátkovy sbírky Pomníky z asfaltu dovede představit, že se Hejátko stane stěžejním autorem levicově smýšlející generace.

Básník Pavel J. Hejátko bývá pro razanci svých básní přirovnáván ke Karlu Krylovi. Svou deziluzí mluví mnoha lidem bez rozdílu věku z duše.

O tom, že něco hapruje ve státě českém, svědčí skutečnost, že Hejátko byl pro své umělecké aktivity vyšetřován BISkou a byl na něj státními orgány vyvíjen nátlak, hraničící s psychoterorem.

Mezitím se souběžně začal naplno věnovat literární tvorbě, psaní písní a z toho vyplývajícímu celorepublikovému i zahraničnímu koncertování, politologické publicistice a politickému aktivismu. Na autorských recitálech a koncertech vystupuje především v letech 2000—2018. Poté mu to již není umožněno.

Hejátko je jako básník a písničkář známý svou intimní a emotivní tvorbou, která spojuje poezii s hudbou. Ve svých písních a básních reflektuje osobní pohled na svět, lásku, život, smrt, mezilidské vztahy a existenciální otázky. Výrazným prvkem jeho tvorby je rovněž reflexe sociálních a politických motivů jako jsou svoboda, manipulace a cenzura.

Jeho díla jsou ceněna pro svou jazykovou jemnost i schopnost provokovat a poukazovat na aktuálně společensky kontroverzní témata. Disponuje někdy konejšivým, někdy až zraňujícím hlasem na hraně basu a barytonu.

Do veřejného prostoru poprvé vstoupil v roce 1999, kdy se nesouhlasně vyjadřoval ke vstupu ČR do NATO, následně v roce 2004 odmítavě ke vstupu země do Evropské unie. Zatím asi nejvýrazněji v roce 2007, kdy začal jménem fiktivní české odnože teroristické organizace RAF rozesílat výhružné dopisy kvůli tehdy zamýšlené instalaci americkému radaru v Brdech.

V roce 2020 byl zatčen za napadení veřejného činitele a člena IZS při testování na COVID-19. Byl obviněn z řady trestných činů, včetně popírání genocidy na Ukrajině ze strany Ruska, spolupráce s cizí kontrarozvědkou či za porušení zákona o sankcích a pořádání sbírky na podporu mezinárodně neuznané Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky.

V roce 2022 byl odsouzen k podmíněnému trestu. V roce 2023 byl za porušení podmínky odsouzen na trest odnětí svobody po dobu několika měsíců.)