Nástin obecné představy o komunismu

Strategickými cíli komunistů jsou socialismus a komunismus. Vystřídání třídní společnosti komunistickou, tzn. úplně beztřídní společností, představuje nesmírně složitý a obtížný proces. Tento největší a nejhlubší převrat v dějinách lidstva, bude možné uskutečnit během relativně dlouhého přechodného období.

Jestliže mezi kapitalismem a socialismem je ostrý, zásadní předěl, bude mezi socialismem a komunismem, protože mají společný základ, přerůstání plynulé. Socialismus jako první stupeň ještě nemůže být úplnou beztřídní společností, protože představuje pouze přechod od kapitalismu ke komunismu a nese proto nutné znaky obou – „mateřská znaménka kapitalismu“ na straně jedné a „výhonky komunismu“ na straně druhé.

Komunismus přinese:

• Zcela nový poměr lidí a lidské společnosti k přírodě. Nikoli tedy jen její exploataci, někdy dokonce bezohlednou. Naopak - likvidaci škodlivých důsledků, zvláště pozdně kapitalistického rabování a pustošení přírodních zdrojů. Reprodukci a novou kultivaci přírody a životního prostředí. S překotným rozvojem vědy a techniky – nové osvojování přírody.
• Obrovský rozmach vědy a techniky, obrácený jednoznačně ve prospěch lidstva. Osvobození člověka z otrocké závislosti na „stroji“. Maximální možnou intelektualizaci práce a její přeměnu v první životní potřebu člověka na způsob dnešních hobby (koníčků).
• Nahrazení hodnotové ekonomiky ekonomikou času. Jejím hlavním cílem a účelem bude rozšíření volného času pro svobodný a všestranný rozvoj lidí, jejich bohaté individuality.
• Socialistickou zásadu odměňování podle množství, kvality a společenské důležitosti práce, bude nahrazeno odměňováním - rozdělováním podle individuálních potřeb u různých lidí různých. Přechod k onomu komunistickému způsobu odměňování předpokládá na jedné straně obrovský nárůst produktivity společenské práce. A na straně druhé postupnou převýchovu lidí, během relativně dlouhé doby výstavby komunismu, kdy lidé budou na základě vlastních zkušeností ztrácet obavy ze sociální nejistoty a budou se naopak přesvědčovat o své sociální zabezpečenosti, takže nebudou pociťovat potřebu „hamounit a křečkovat“. V tomto procesu se také odnaučí nesmyslnému hromadění nepotřebných spotřebních věcí, plýtvání a ničení hodnot.
• Všechno základní bude ve společném, tj. společenském vlastnictví, které bude zárukou blahobytu a životních jistot společnosti i jednotlivců. Soukromé vlastnictví, tj. individuální vlastnictví výrobních prostředků, bude překonáno a vyloučeno. Bude však (ve společnosti nebo) u lidí existovat osobní vlastnictví, vlastnictví toho, co budou potřebovat a chtít mít pro svou individuální potřebu. Tyto poměry nesmírně usnadní „pohyb“ lidí po celé planetě. Zmizí sociální, sociálními poměry způsobovaná osamělost lidí, ekonomická migrace, bezdomovectví apod. Nezaměstnanost, bída, hlad, exekuce, žebrota a další budou vymýceny. Lidé nebudou odkázáni sami na sebe např. v případě přírodních katastrof, neštěstí apod. už proto, že by to společnost poškozovalo. Kolektivnost společnosti takové jevy nepřipustí, nebude je znát. 
• Převzetí výrobních prostředků do rukou celé společnosti, což vyžaduje solidární kolektivní akce pracujících. Společenské zabezpečování sociálních jistot všech členů společnosti je základem a současně projevem a výrazem kolektivismu jako vůdčího principu socialismu a komunismu. To neznamená obětování individuality ve prospěch jakési stádnosti, smazání a potlačení osobitosti výjimečnosti lidí a jejich stlačování do uniformního „šedivého“ průměru. Naopak, právě kolektivita společnosti je podmínkou a zárukou zdravé, nikoli sobecké a bezohledné individuality.
• Sociálně homogenní společnost, která však bude bohatě diferencovaná podle individuálních rozdílů, schopností, talentu a zaměření lidí.
• Zánik politiky, státu, státních či státem řízených, regulovaných institucí. Mimořádnou a racionální organizaci vysoce funkční společnosti. Přechod k samosprávné společnosti.
• Přechod od práva, vynucovaného státem, k dobrovolně a všeobecně uznávanému a dodržovanému „zvykovému právu“, splývajícímu do značné míry s novou morálkou.
• Morálku – stavěnou především na společných, kolektivních hodnotách při šíření prostoru pro rozvoj individuality lidí.
• Povznesení kultury na nový stupeň, proniknutí kulturou všech oblastí života společnosti i jednotlivců. Přechod od pouhého „konzumování“ kultury k jejímu aktivnímu pěstování. Podobně tak bude v oblasti tělovýchovy, sportu a zábavy.
• Internacionalitu, přecházející spolu s celosvětovou souvislostí všech společenských procesů v jednotné lidstvo.

V důsledku toho všeho bude vytvořen zcela nový standardní, obecně společensky přijatelný životní styl, vyznačující se tvůrčí společensky potřebnou aktivitou všech lidí.

Máme na paměti, že mnohonásobná variantnost vývoje i v budoucnosti otevře celý „vějíř“ konkrétních možností. Proto se při prognózování budoucího držíme „při zemi“ a nepouštíme se do detailů, které vyjeví a vyřeší až samotný vývoj lidského společenství.