Demokracie v nebezpečí

Na následujícím článku by možná nebylo nic až tak pozoruhodného - o ohrožování demokracie píše kdekdo - jenže je z roku 1937. Proč asi stál kanadským komunistům za opětovné zveřejnění? Jakákoli podobnost Se současnou Českou republikou, potažmo s EU a šířeji se zbytkem světa, je čistě náhodná... či snad ne…?!

Reakcionářská ofenzíva nabývá na šíři a záběru – a my bychom přidali na hlouposti, kdyby tyto bestie nebyly tak tvrdohlavé a zlé. Ale právě proto, že jim chybí inteligence a stabilita, budou útoky na demokracii brzy dlouhodobé. Odkud se berou?

Vrátíme-li se k pramenům všeho, najdeme v každém měření policejní práce a reakce vliv Saint Jacques Street a všech národních a mezinárodních financí. Dnešní prosperita, jak finančníci dobře vědí, je podvod. Je to jako erupce horečky – založené na viru militarismu, který se šíří kapitalistickými zeměmi.

Tento virus potřebuje vybavení a materiál pro nadcházející válku. A kapitalisté potřebují nadcházející válku, aby unikli stále těžší a náročnější společenské odpovědnosti – ale vědí, že teď, po několika klidných letech plodného drancování, stojí proti rostoucí třídě utlačovaných a vykořisťovaných, která je stále neklidnější a prahne po spravedlnosti.

Tato třída už uvalila břemeno přímých úlev na kapitál, takže stejně jako ve všech zemích rostou výdaje na sociální pojištění. Kapitalisté vědí, že tato sociální intervenční opatření jsou výchozím bodem pro rozvoj demokratického státu, a proto se jim energicky brání. Tento odpor nalézá různou míru úspěchu. Obzvlášť slabý je v oblastech, kde je dělnická třída organizovaná, ale v Quebeku – kde je úroveň organizace pracujících nízká – mohou kapitalisté stále rozpoutávat všechna svá reakční opatření podle libosti.

S rozvinutím všech snah je montrealský starosta Adhémar Raynault náhle umístěn na bednu od mýdla, aby vykřikoval o věcech, o kterých nic neví. Na jeho záchranu letí stovka improvizovaných „expertů“ a vlny tiskovin všeho druhu, které nás utopí ve svých falešných analýzách. Ale i když jsme ohromeni tíhou této laviny, poznáváme v ní otisk pánů ze St-Jacques Street (hlavní ulice v Montrealu - pozn. překl.), kteří se snaží bránit svou kůži.

Jasná je zoufalá vůle vládců – velkých ničitelů, vykořisťovatelů a vyvlastňovatelů – kteří nechtějí, aby si organizovaná quebecká dělnická třída začala uvědomovat sama sebe jako jejich oběti. Pomoc je příliš drahá. Pojištění proti nehodám, nemocem a stáří je příliš zatěžující. Zákony a regulace na ochranu pracovních podmínek jsou příliš přísné. Kapitál tomu musí učinit přítrž.

Klasickým řešením kapitalismu je vytvořit falešnou prosperitu prostřednictvím vojenské výroby a pak vtáhnout lidstvo do hrůz války. K tomuto cíli jsme připravováni, jak politicky, tak mentálně, prostředky nátlaku a násilí – to je definice fašismu. Starosta Raynault a jeho kolegové - nedělní kazatelé jsou pouhými nepatrnými aktéry machiavelistického plánu globálního kapitalismu.

Montrealský starosta plní příkazy St-Jacques Street, když lidem zakazuje pořádat lidová shromáždění, stejně jako premiér Duplessis plní stejné příkazy, když bojuje proti právu dělníků organizovat se. Útoky na občanské svobody a právo organizovat se jsou víc než jen lokální reakční opatření – jsou nejzazším východiskem velkých kapitalistů proti třídně uvědomělým dělníkům, mezi kterými to vře.

Reakční francouzský premiér Georges Clémenceau kdysi řekl skupině demokratů: „Mezi námi a vámi to je otázka síly.“

Ano, je to otázka síly mezi reakcí a demokracií. Pro nás demokraty – sebevědomé a jisté konečným vítězstvím – ten zápas s radostí přijímáme.

Clarté roč. 3, č. 140 ~ 6. listopadu 1937

Poznámky redaktorů Poople's Voice: Tento článek, napsaný před více než 80 lety ve francouzskojazyčném předchůdci People’s Voice (Hlasu lidu) – novinách Clarté (Jasnost), pojednává o rozsáhlé paletě útoků proti pracujícím, které rozpoutala vláda Union Nationale Maurice Duplessise v Québecu a jeho spojenci ve městech včetně Montrealu. Tyto útoky byly často specificky antikomunistické a samotné Clarté bylo na základě nechvalně známého Padlockova zákona přepadeno a uzavřeno policií.

V té době byl Montreal centrem financí a obchodu v Kanadě a Duplessisova politika byla z nemalé části určena k udržení zbídačelé, neorganizované a vysoce vykořisťované quebecké dělnické třídy ve prospěch anglo-montrealských a anglicky mluvících kanadských kapitalistů. Duplessisův autoritářský útok na dělnická, občanská a demokratická práva byl tak rozsáhlý, že toto období vešlo ve známost jako Grande Noirceur – Velká tma.

-- Zdroj: pvonline.ca --

Vyšlo ve čtrnáctideníku kanadských komunistů PEOPLE’S VOICE 1. listopadu 2024; překlad V. S.