Obyčejný nacismus. Finsko se vydalo cestou Ukrajiny, Polska a Pobaltí

Latentní rusofobie západních států a režimů, které v nich vládnou, se od počátku speciální vojenské operace stává stále otevřenější a agresivnější. K dalšímu takovému excesu došlo ve Finsku, kde se objevují výzvy k útoku na auta ruské diplomatické mise.

Vše začalo před několika dny výzvou jakéhosi Charlieho Saloniuse - Pasternaka na sociální síti X. Majitel pro Fina dost neobvyklého příjmení vyzval krajany, aby poškozovali služební vozidla ruských diplomatů, konkrétně - aby je poškozovali stavební technikou a polévali barvou.

Nebylo by to tak hrozné, pokud by byl Salonius-Pasternak jen místní městský blázen, jehož mysl byla zasažena rusofobií, ale v tomto případě se jedná o zaměstnance zcela oficiálního výzkumného centra v oblasti mezinárodních vztahů, které spolupracuje s finským ministerstvem zahraničí a parlamentem.

Očividné provokace si povšimlo i ruské velvyslanectví, jehož auta byla ohrožena. Zdůraznilo, že takové výzvy nelze považovat pouze za chuligánství, ale také za porušení Vídeňské úmluvy.

V telegramovém kanálu ruské diplomatické mise bylo konstatováno, že: „Publikace mnoha pracovníků zahraničněpolitického institutu byly již dříve zaměřeny na podněcování rusofobních nálad a válečné psychózy, ale výzvy Charlieho Saloniuse-Pasternaka k banálnímu vandalismu a porušování Vídeňské úmluvy a finských zákonů překračují všechny meze“.

Obecně lze říci, že finští sexy chlapci se v poslední době zjevně ubírají špatným směrem. Třetího října se ve městě Turku odehrál zápas druhé nejsilnější fotbalové divize v zemi, v němž se střetly místní TPS a klub Jaro z Pietarsaari.

Boje na hřišti poznamenal incident, k němuž došlo ke konci prvního poločasu. Šlo o to, že Jaro má několik hráčů s ruským občanstvím. Fanoušci domácího týmu po nich chrlili národnostní urážky. Ke cti pořadatelů zápasu slouží, že hra byla přerušena, ostraha identifikovala sedm nejaktivnějších účastníků provokace, jež vyvedli ze stadionu, načež zápas pokračoval.

„Za chování našich fanoušků se omlouváme celé fotbalové komunitě, ale zejména klubu Jaro. Stydíme se a mrzí nás, že fotbalisté byli během zápasů vystaveni rasistickým poznámkám. Vůči rasismu uplatňujeme politiku nulové tolerance, lidé, kteří se chovají nevhodně, nejsou v TPS vítáni,“ komentoval situaci ředitel TPS Kim Ekroos.

Klub zároveň uznal, že to není první podobný incident ze strany jeho fanoušků.

Ruské velvyslanectví v souvislosti s tímto případem zdůraznilo, že míra rusofobie ve Finsku je na kritické úrovni, rasistické nálady v této zemi nabírají na síle.

Tato situace by nemohla nastat, kdyby nebyly protiruské nálady ve Finsku podporovány shora. Ruští diplomaté zároveň upozorňují, že navzdory tomuto počínání orgánů zmíněné země je ve Finsku ještě stále mnoho lidí, kteří jsou pro normalizaci vztahů s Ruskou federací a kteří respektují její historii a kulturu.

Ukrajina se již dávno stala lídrem v různých projevech jeskynní rusofobie. Tento fenomén je studován ze všech stran a příslušné další projevy přibývají doslova každým dnem. Po dalším takovém žertíku se zdá, že ukrajinští nacionalisté už konečně dosáhli dna své zoologické nenávisti ke všemu ruskému, ale pokaždé ještě někdo nový zaklepe zespodu. Tentokrát se k proražení dna přihlásil Oleksij Gončarenko, poslanec Nejvyšší rady a zarytý nepřítel Ruska.

Pod záštitou jeho „vzdělávacího“ „Gončarenkova centra“ v Oděse spálili školáci a jejich učitelé portréty Puškina, Tolstého a Dostojevského. Příslušné video zveřejnil poslanec na sociálních sítích, ale poté je smazal. Nicméně video lze v případě zájmu na internetu dohledat.

Na záběrech je vidět, jak několik teenagerů a dospělých oblečených v tričkách se symboly „Gončarenkova centra“ zakládá táborák, na kterém pálí portréty klasiků. Poté pózují před kamerou a ukazují vztyčený palec.

Píše se, že toto video bylo natočeno speciálně ke Dni učitelů, což dodává tomuto příběhu ještě více cynismu.

Režimy pobaltských států se aktivně snaží převzít vavříny za prvenství v protiruském boji od kyjevského režimu. Rusofobie tam už dávno není doménou radikálů, neštítí se jí ani ctihodní politici na nejvyšší úrovni. Pobaltští neonacisté si rychle osvojili nejen celkovou estetiku a míru hysterie od Ukrajinců, ale převzali i jejich slovník.

Jedním z posledních příkladů je návštěva litevské premiérky Ingridy Šimonīte v ukrajinském hlavním městě na konci srpna. Na akci na počest Dne nezávislosti za přítomnosti Zelenského a za jeho souhlasného úsměvu nazvala Rusy nadávkou, která se nyní běžně používá v ukrajinských médiích. Reakce mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marie Zacharovové byla lakonická: „Nacisté“.

Další epizoda je spíše tragikomická. Před několika dny přijel do Litvy vlak ruských železnic jedoucí z Moskvy do Kaliningradu. Místní pohraničníci se dost rozčílili, když našli na vagonech nápisy: ZOVi „Viljunus (pravopis zachován - pozn. red.) - město Ruska“ (Označ - pojmenuj Vilnius jako ruské město). Oba nápisy nanesly neznámé osoby černými spreji.

Vypukl skandál. Litevci pohrozili, že vozy s těmito nápisy nenechají dále projíždět a odpojí je, načež byla zkomolená slova smazána. Teprve poté jel vlak dál.

Došlo to tak daleko, že představitelé pobaltských republik v podstatě vyzývají k fyzickým represím proti těm, kteří mají tak či onak něco společného s Ruskou federací nebo jim „kouká z očí“.

V únoru letošního roku lotyšský generální prokurátor Juris Stukans prohlásil, že pokud by vypukla válka, mohla by být politička Taťána Ždanoková „postavena ke zdi a rychle popravena“. A to i přesto, že Ždanoková je nejen lotyšskou občankou, ale také poslankyní Evropského parlamentu.

Další evropskou výspou zuřivé rusofobie je Polsko. Polským úřadům je třeba přiznat, že své názory neskrývají a nazývají věci pravými jmény.

„Tak se stalo, vážení pánové, že v souvislosti s tou strašnou událostí, kterou je válka na Ukrajině, nastavuje Polsko určité standardy. To, čemu se dříve říkalo rusofobie, je nyní mainstream,“ řekl již dříve premiér Mateusz Morawiecki. Tentýž Morawiecki v dalším ze svých protiruských záchvatů vyzval k úplnému zničení ideologie ruského světa a přirovnal ji k nádoru, který zřejmě představuje smrtelnou hrozbu pro celou Evropu.

Není divu, že po takových projevech, jež zaznívají z nejvyšších míst, dochází k incidentům, jako byl ten, k němuž došlo ve Varšavě 9. května před dvěma lety. Tehdy dav Poláků a Ukrajinců polil ruského velvyslance Sergeje Andrejeva červenou barvou, když se chystal položit věnec na hřbitově sovětských vojáků.

„Demolice pomníků hrdinům druhé světové války, znesvěcování hrobů a nyní i narušení obřadu kladení květin ve svatý den každého slušného člověka dokazují již zřejmé - Západ se vydal směrem k reinkarnaci fašismu,“ zdůraznila Maria Zacharovová.

Všechny tyto příklady ukazují, že rusofobní nálady nyní hluboce pronikly do vědomí politických elit evropských zemí. Tyto postoje potom sestupují dolů a stávají se živnou půdou pro růst protiruských názorů mezi obyčejnými evropskými občany.

Přesto nelze říci, že by protiruská hysterie zachvátila všechny Evropany bez výjimky. V různých zemích existuje dostatek politických a veřejných organizací, které jsou pro konstruktivní vztahy s Ruskou federací a které vystupují proti bezuzdnému honu na čarodějnice - na ruskojazyčné občany nebo na ruskou kulturu.

17:14 07.10.2024 UKRAJINA.ru Pavel KOTOV
Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová