Kdo chce, aby byl Lenin „pohřben“?

Každý rok, 21. ledna, v den výročí Leninovy smrti, se určité osobnosti snažily a snaží zahájit diskusi o „pohřbení“ jeho těla. Seznam těchto iniciátorů zahrnoval takové postavy jako Jelcin, Žirinovský, Sobčak a další liberály. Někteří, z nichž jsou stále naživu, spadají do kategorie „zahraničních agentů“. To také zahrnuje všechny druhy monarchistů, nacionalistů a otevřených fašistů.

Nikdo však nepochybuje o tom, že kdyby Hitler dobyl Moskvu, zničil by také mauzoleum. Stejně jako Zelenskij a další banderovci. Zkrátka, 21. ledna začíná kolem Leninova mauzolea tančit báječná společnost...
V tomto ohledu jen stručně vyjmenujeme všechny argumenty na obranu mauzolea, o kterých již mnohokrát psali levicoví historici a publicisté.
Hlavní důraz je tedy kladen na to, aby se lidem vštípila myšlenka „pohřbení“ Lenina. Koneckonců, který normální člověk by měl námitky proti pohřbívání ostatků zesnulých? Faktem však je, že zakladatel RSFSR a Sovětského svazu, Vladimír Iljič Lenin, byl již 27. ledna 1924 pohřben s nejvyššími státními vyznamenáními! A formu pohřbu určil nejvyšší orgán země - II. všesvazový sjezd sovětů - do země, v hloubce tří metrů v kryptě, nad kterou bylo mauzoleum postaveno.
Mimochodem, pro toto rozhodnutí hlasovala i delegátka sjezdu, Naděžda Konstantinovna Krupská.
S ohledem na pohřeb Lenina z hlediska moderní legislativy a také s přihlédnutím k existujícím pravoslavným kulturním tradicím ruského lidu je třeba uznat, že krypta a mauzoleum nad ní jsou plně v souladu s moderními zákony Ruské federace. Nabalzamované tělo Lenina spočívá v rakvi-sarkofágu v hloubce tří metrů pod zemí, což plně vyhovuje normám federálního zákona „O pohřebnictví a pohřebnictví“ z 12. 01. 1996. A Leninovo tělo, připomeňme si to ještě jednou, je pohřbeno v kryptě (klenuté hrobce pohřbené v zemi).
Dalším podivným tvrzením je, že „komunisté udělali z Rudého náměstí hřbitov, čímž učinili události, které se tam odehrávají, nepatřičnými“. Údajně není dobré, že se v centru města nachází nekropole. Hřbitov na Rudém náměstí totiž existuje již od XVI. století. Vždyť přímluvná katedrála byla postavena na hrobě sv. Basila Blaženého! Obecně platí, že ostatky světce by měly být v každém pravoslavném kostele. To znamená, že na každém náměstí jsou pozůstatky, k nimž patří i pravoslavný kostel.
A také si můžete připomenout, že vedle Rudého náměstí v Alexandrově zahradě se nachází hrob Neznámého vojína. Ale z nějakého důvodu na to „bojovníci proti nekropoli“ na Rudém náměstí zapomínají...
Pokud jde o ohledání pohřbeného těla, není to v křesťanských zemích zdaleka výjimečný případ. Stačí si připomenout pohřeb velkého ruského chirurga Nikolaje Pirogova v otevřeném sarkofágu. Do krypty byl umístěn sarkofág s rakví velkého vědce, což je jedna z forem pohřbívání do země a je vystavena již téměř 130 let. Navíc v rozhodnutí Svatého synodu v Petrohradě bylo napsáno, že se tak stalo „proto, aby učedníci a nástupci ušlechtilých a Bohu milých činů Božího služebníka Nikolaje Pirogova mohli rozhlédnout po jeho zářivém zjevu“. 
Pirogovovu hrobku umožnil sám synod Ruské pravoslavné církve! Nemluvě o vystavování ostatků pravoslavných světců v samotných kostelech a chrámech. Zde jsou například ostatky Alexandra Svirského.
A na závěr je tu jeden návrh pro ty běžné občany, kteří podporují myšlenky „pohřbívačů“ na internetu. Než to uděláte, vzpomeňte si, že ve 20. letech minulého století žili a umírali vaši vlastní předkové, pradědové a prababičky. Víte hodně o tom, jak žili, a dokonce i kde jsou pohřbeni? S největší pravděpodobností ne. Určitě mezi nimi však byli i ti, kteří sloužili v pětimilionové Rudé armádě, byli členy různých dělnicko-rolnických sovětů, výborů pro chudobu a obecně aktivně podporovali úřady, tedy Lenina.
Právě díky jejich podpoře sovětská vláda odolala kruhu nepřátel, protože jich byly miliony. Jen se nad tím zamyslete – proč vaši vlastní předkové učinili takovou volbu?

-- Zdroj: rkrp.rus --