Čtěte Dialog • otázky • odpovědi, komunistický list vědeckého komunismu, marxismu-leninismu!
Co ví umělá inteligence o vykořisťování podle Karla Marxe
(Umělé inteligence se ptala čtenářka Dialogu, studující Institut Jana Švermy v Praze)
Tato konverzace může odrážet personalizované údaje tvůrce odkazu, které nejsou sdílené a mohou významně změnit způsob, jakým model reaguje.
Řekl/a jsi:
Řekni mi, jak vysvětluje Karel Marx vykořisťování člověka člověkem
ChatGPT řekl:
Karel Marx vysvětluje vykořisťování člověka člověkem především prostřednictvím své teorie třídního boje, která vychází z toho, že kapitalistická společnost je rozdělena na dvě hlavní třídy: buržoazii (vlastníky výrobních prostředků) a proletariát (dělníky, kteří nemají žádné výrobní prostředky a musí prodávat svou pracovní sílu). Podle Marxe je podstata vykořisťování založena na ekonomickém vztahu mezi těmito třídami.
Marx argumentuje, že vykořisťování spočívá v tom, že kapitalisté (buržoazie) využívají práci dělníků, aby vytvářeli nadhodnotu – tedy hodnotu, kterou pracovníci vytvoří navíc nad to, co dostávají zaplaceno jako mzdu. Dělníci sice dostávají mzdu za svou práci, ale tato mzda odpovídá jen části jejich produktivní hodnoty. Zbylá část, tzv. nadhodnota, je pak přivlastněna kapitalisty jako jejich zisk. Tento proces je základem kapitalistického systému a způsobuje, že kapitalisté hromadí bohatství, zatímco dělníci zůstávají v podřízeném postavení.
Marx zdůrazňuje, že tento systém je nespravedlivý a neudržitelný, protože kapitalisté usilují o neustálé zvyšování svého zisku, což často vede k tlaku na snižování mezd nebo zhoršování pracovních podmínek. Marx předpovídá, že vykořisťování nakonec povede k nespokojenosti proletariátu a revoluci, která vytvoří beztřídní společnost, kde budou výrobní prostředky společné a kde nedojde k vykořisťování.
Řekl/a jsi:
Jak bude vypadat společnost bez tohoto vykořisťování?
ChatGPT řekl:
Podle Karla Marxe by společnost bez vykořisťování byla socialistická nebo komunistická, což znamená společnost bez tříd, kde by výrobní prostředky (jako továrny, půda, suroviny) byly společným vlastnictvím, a ne soukromým majetkem několika jednotlivců nebo skupin. Tím by odpadl ekonomický základ pro vykořisťování, protože by neexistovala žádná třída, která by přivlastňovala práci jiné třídy.
V této společnosti by výroba byla zaměřena na uspokojování lidských potřeb, nikoli na zisk. Pracovníci by přispívali podle svých schopností a dostávali podle svých potřeb, čímž by se eliminovala nerovnost v přístupu k základním potřebám, jako je bydlení, zdravotní péče, vzdělání a volný čas. Marx předpokládal, že toto by vedlo k harmonické a solidární společnosti, kde by se lidé mohli více zaměřovat na osobní rozvoj, kulturní a vědecké aktivity, protože by nebyli nuceni pracovat pouze pro přežití nebo pro zisky jiných.
Taková společnost by byla organizována demokraticky, což by znamenalo, že by rozhodování o ekonomických a politických otázkách bylo v rukou lidí jako celku, ne několika vyvolených. Marx věřil, že by to znamenalo konec konfliktů mezi třídami, protože by lidé sdíleli společné zájmy a spolupracovali na dosažení společných cílů.
Řekl/a jsi:
Kdy jak a proč vznikli první vykořisťovatelé?
ChatGPT řekl:
Podle Marxe a jeho teorie dějin (historického materialismu) vznikli první vykořisťovatelé v momentě, kdy lidstvo začalo vytvářet přebytky – tedy více zdrojů, než bylo potřeba k okamžitému přežití. Tento vývoj umožnil, aby někteří lidé přestali přímo pracovat na zajištění potravy a místo toho přivlastnili přebytky, které vytvořili ostatní.
Marx rozděluje vývoj společnosti do několika historických fází, kde každá fáze odráží jiný způsob výroby a rozdělování zdrojů:
1. Prvobytně pospolná společnost: V této rané fázi lidé žili v malých skupinách a všechno bylo sdíleno společně. Přežití záviselo na spolupráci a společném vlastnictví. Proto zde vykořisťování nebylo možné, protože nebyl přebytek ani nerovnoměrné vlastnictví.
2. Otrokářská společnost: S rozvojem zemědělství začaly některé společnosti vytvářet přebytky potravin. Tato fáze vedla k prvnímu formálnímu vykořisťování ve formě otroctví, kdy vítězové válek a vlastníci půdy přivlastňovali práci otroků. Tímto způsobem otrokáři získávali bohatství, aniž by sami pracovali.
3. Feudální společnost: Po otrokářství následovalo feudální zřízení, kde byla společnost rozdělena na šlechtu (vlastníky půdy) a poddané (rolníky). Šlechta vlastnila půdu, kterou rolníci obdělávali, a museli odvádět část své produkce jako daň či desátek. I zde rolníci vytvářeli přebytky, které si přivlastňovali feudálové.
4. Kapitalistická společnost: S rozvojem obchodu a průmyslu se feudální společnost postupně přeměnila na kapitalistickou, kde buržoazie vlastní výrobní prostředky (např. továrny) a zaměstnává dělníky, kteří dostávají mzdu za svou práci. Kapitalisté pak přivlastňují nadhodnotu, kterou vytvářejí zaměstnanci, a tím vzniká moderní forma vykořisťování.
Marx tvrdí, že tento vývoj byl poháněn ekonomickými změnami a růstem produktivity. Každá nová výrobní technologie umožňovala jiný způsob vykořisťování, což vedlo k novým společenským třídám a třídním konfliktům. Marx tedy vidí vznik vykořisťování jako důsledek dějinného vývoje způsobu výroby a distribuce, kdy určité třídy přebíraly kontrolu nad zdroji a postupně si přivlastňovaly práci ostatních.
