Zamyšlení srpnová

Srpen je osmým měsícem kalendáře a druhým měsícem letních prázdnin. České pojmenování získal zřejmě podle srpu, jenž se v raném zemědělství používal při sklizni obilí, tedy při žních zpravidla právě v srpnu.

Než se kalendář ustálil na dnešní podobu, procházel řadou změn. Pod jednou z nich je podepsán i císař Augustus, když byl v roce „8“ před naším letopočtem podle něj osmý měsíc kalendáře nazván augustem... a tento název je užíván pro náš srpen v mnoha jazycích. Anglicky, německy, slovensky… je srpen august.

Podle patrně přitažené legendy měl srpen v juliánském kalendáři jen 30 dní a o jeden den byl prodloužen až právě v roce „8“ př. n. l. proto, aby měsíc pojmenovaný po tehdejším císaři byl rovnocenný předchozímu červenci, který byl zase pojmenován po Juliu Caesarovi (Julius). Získaný den byl údajně odebrán z února. (Možná poudačka, ale nekup to…)

Konec léta se pro naše předky nesl ve znamení radosti i vyčerpání. Radosti, protože sklízeli plody dosavadního úsilí, vyčerpání, protože tato práce byla v mnohém náročná a vyžadovala zapojení celé rodiny i vesnice.

Podle meteorologických měření

v pražském Klementinu od 18. století byla nejvyšší srpnová teplota zaznamenána 13. srpna 2003 a 8. srpna 2015 (36,8 °C) a nejnižší 26. srpna 1980 (6,4 °C). Průměrné srpnové teploty se v letech 1961 až 1990 pohybovaly od 17,3 ° do 20,9 °C.

Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 20. srpna 2012 v Dobřichovicích u Prahy (40,4 °C). Byla to také vůbec nejvyšší teplota v historii měření v Česku. (Letošní léto jsem měl někdy pocit, že snad musel být tento rekord nejednou překonán.)

Naopak nejnižší teplota byla naměřena 20. srpna 1991 na Horské Kvildě na Šumavě (−5 °C).

Nejvyšší kdy naměřená teplota na Zemi je 56,7 °C a byla naměřena v roce 1913 v Údolí smrti ve Spojených státech.

Nejnižší teplota určená pozemním měřením, −89,2 °C, byla naměřená 21. června 1983 na Sovětské polární stanici Vostok v Antarktidě.

V srpnu slaví svůj svátek

Oskar, Gustav, Miluše, Dominik, Dominika, Kristián, Oldřiška, Lada, Soběslav, Roman, Vavřinec, Zuzana, Klára, Alena, Alan, Hana, Jáchym, Petra, Helena, Jelena, Ludvík, Bernard, Johana, Bohuslav, Sandra, Bartoloměj, Radim, Luděk, Otakar, Augustýn, Evelína, Vladěna, Pavlína.

Srpnové pranostiky nám říkají:

• Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.

• Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.

• V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.

• Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.

• Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.

• Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.

• Když v srpnu naprší, tak, než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.

• V srpnu mlhy na výšinách – jistá voda, když v nížinách – to pohoda.

• Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.

• Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.

• Když pálí srpen, bude pálit i víno.

• Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.

• Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.

K historicky významnějším srpnovým dnům patří:

2. 8. 1945 zveřejnění závěrů postupimské konference o odsunu německého obyvatelstva z Československa, Polska a Maďarska

6. 8. 1945 USA svrhly na Hirošimu první atomovou bombu

9. 8. 1945 USA svrhly druhou atomovou bombu na Nagasaki

21. 8. 1942 začala bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943)

21. 8. 1968 bratrská pomoc Varšavské smlouvy

28. 8. 1903 se narodila Gusta Fučíková

29. 8. 1944 začalo Slovenské národní povstání

31. 8. 1940 říšský protektor K. Neurath a K. H. Frank předložili Hitlerovi návrhy na likvidaci českého národa

K světově zajímavým někdy trochu poťouchlým srpnovým dnům například patří:

2. srpen - Den suchého zipu

Některé vynálezy se mohou zdát obyčejnými, ale i takový suchý zip musel někdo vymyslet a od té doby nám v mnoha ohledech usnadňuje život. Jistě vás napadne řada možností, kdy a jak suchý zip používáte, a proto vězte, že za tuto možnost vděčíme pánovi jménem George de Mestral, respektive jeho čtyřnohému příteli. Když se při procházce jeho pes prodíral křovím a byl pak celý obalený semínky s háčky rostlin, George to doslova fascinovalo. Začal zkoumat, jakým způsobem semínko na srsti drží a vzal ho pod mikroskop. Na základě toho uviděl malé háčky a začal s tímto „systémem“ experimentovat a vymýšlet, jak to použít a využít. A jelikož na to přišel, můžeme od roku 1941 používat „suchý zip“.

3. srpen - Den vodního melounu

Kdo by neměl rád meloun... A možná jste teď znejistěli, zda ten váš oblíbený meloun je meloun „vodní“ nebo jiný, tak vězte, že existují dva hlavní druhy melounů. Meloun vodní a meloun cukrový. Červený meloun, který si tak rádi kupujeme, je tedy meloun vodní. Ne, že by rostl ve vodě, ale obsahuje v průměru 91 % vody. Není bez zajímavosti, že nejtěžší známý meloun na světě vážil 159 kg a melouny kolem jednoho metráku nejsou vůbec výjimečné. V obchodech se zpravidla pohybují do 10 kg a údajně nejlepší ke konzumaci jsou melouny kolem váhy 2 kg.

6. srpen - Světový den boje za zákaz jaderných zbraní a Mezinárodní den boje lékařů za mír

Bylo to dávno, ještě před „mobilama“ jsem se doma s někým po telefonu dohadoval a vedle v pokoji si hráli moje děti. Po skončení hovoru, samozřejmě o politice, přišla dcera, klasický „rozumbrada“ s dotazem co to jsou ty jaderné zbraně. Snažil jsem se tuto problematiku trochu objasnit a shodit na výuku fyziky ve vyšších ročnících základní školy, když tu z těch krásných dětských úst bezelstně vyprsklo: „A proč se vlastně lidi nedohodnou, že nikde na světě atomové zbraně nebudou?!“ Je to sedmdesát let stará otázka a dodnes jsem ji neuměl odpovědět.

Jedno ale vím zcela určitě. Shození atomových bomb Spojených států na Hirošimu a Nagasaki v konci druhé světové války byly dva největší teroristické zločiny v historii lidstva na civilním obyvatelstvu, které překonaly i fašistické Německo, a to ještě s požehnáním římskokatolické církve. Po nic netušících Japoncích, kteří se v mžiku vypařili, zůstaly na stěnách zřícenin domů fotonickým zábleskem jen jejich stíny.

Dnešní mladá generace si sice, aby byla in, občas zakoupí žlutou kytičku v boji proti rakovině, či duhovou šálu za práva všech možných pohlaví…, někteří dokonce zakoupí a dají si do klopy rudý mák jako symbol konce první světové války, ale o fatálním nebezpečí v případě použití jaderných a jim podobných zbraní neví a nedělá vůbec nic. Přitom inteligence politiků od dob Franklin Delano Roosevelta klesá, a červené tlačítko je tak lákavé!

Nevím, zda existuje mezinárodní Den boje lékařů za válku, když je Den boje lékařů za mír? Ale Hippokratova přísaha, složená všemi skutečnými lékaři na světě hovoří jasně: „Lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného, dle svých schopností a svého úsudku. Vystříhám se všeho, co by bylo ke škodě a co by nebylo správné. Nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal, a nikomu také nebudu radit (jak zemřít).“

Možná, že neexistuje více neutrální povolání ve vztahu k politice, než je zdravotnictví a přesto… Nezapomenu, jak jsem po listopadovém teroristickém puči přišel do Říčanské nemocnice na zákrok a když přišel ošetřující lékař Petr Z. (jinak syn velkého stranického funkcionáře) s cedulkou místo jména „Nemám rád komunisty!“, tak jsem se sebral a šel domu.

Jedna z antikomunistických agend zesměšňovala umístěnky vysokoškoláků po studiu v padesátých letech minulého století. No ono vystudovat lékařskou fakultu tedy něco stojí. Studenty obrovské úsilí a znalosti (ona je totiž každá následná chybička téměř fatální), a také pracující třeba na Šumavě to stojí daně, aby vůbec vystudovat mohli. On totiž nemohl každý absolvent – medicinae universae doctor – hned nastoupit na Karláku. Krásně to ukázal film se Zdeňkem Štěpánkem v hlavní roli Všude žijí lidé (pro svou lidskost dnes už asi zakázaný promítat).

Dnes mají lékaři úplně jiné starosti než jenom zdraví svých pacientů. A sice vyždímat z lidí (potažmo státu) co nejvíce peněz. Nejlépe – placenou soukromou praxí. A tak na kožním nade mnou stojící lékař v jedné ruce přístroj, sestra něco přidržuje a v druhé ruce do mobilu dává lékař instrukce kde mu na parcele mají složit cement a ať nezapomenou na ty nosníky. Kdyby místo mne na stole leželo kus hovězího tak to snad přišlo nastejno.

No a bez výhry ve Sportce se dnes k zubům, pane Šmuclere nedostanete. Pro vážně nemocné děti peníze nejsou, ale miliardy na absolutně zbytečné F-35 se doláče najdou. Chce se mi zvracet, velebnosti!

7. srpen – Den odpuštění

Myslím, že Den odpuštění je stejně hloupý mezinárodní den jako třeba dárky na Vánoce nebo kytička na Mezinárodní den žen. Mám doma světici, která mi dovolila nedávat kytičku 8. března jen pod jednou podmínkou. Že ji zbývajících jedenáct měsíců v roce tu kytičku po výplatě přinesu. No kšeft opravdu za všechny drobný. Dárky, maličkosti, sebemenší, i třeba jen pár slov v eSeMeSce si mají dávat lidé v okamžiku „dobroty“, vždy když si na lásku či přítele vzpomenou. A podobně si myslím že by to mělo být s tím odpuštěním. Kdyby mě měly moje děti odpouštět chyby ve výchově jen jeden den v roce, tak bych asi už dávno zametal listí v Bohnickém lesoparku. (O kterém, jen tak mimochodem, mimořádně přitažlivě pojednává kniha Karla Pinkase Stromy v parku psychiatrické nemocnice Bohnice – Orego, 2020.)

Církev odpouštěla zločiny lehce a zá pár šupů. Rodiče odpouští (musí) svým dětem velice rychle (a prarodiče ještě rychleji), protože chybovat je lidské, a i když si to někdy neuvědomujeme, tak chyby našich dětí jsou vlastně naše chyby ve výchově. Proto jsem také tak naštvaný na kapitalistické školství u nás, protože hlásá že jeho zásadou je vzdělávat a nikoliv vychovávat. Opravdu?! Jan Ámos teď spadnul v Naardenu z podstavce. Když učitel národů říkal: „Dítky, přijměte vědění od mladosti své!“, tak tím myslel i výchovu a morálně humánní fundus.

Nic nepomáhá s výchovou člověka více než aktivita v kolektivu a obzvlášť v tom dobrém pracovním. Kde jsou ty časy, kdy se odborové hnutí postavilo za průšviháře, protože byl výborný pracant.

V jednom poválečném filmu se říká: „Odpustit se asi musí, ale zapomenout nikdy!“ Někdy je to ale nepřekonatelné.

Můj parťák, horník razič na Metru starší o patnáct let Jaroslav T. původem z Bíliny zažil na vlastní kůži vyhnání s babičkou z pohraničí v roce 1938. Jeho dědu a tátu Henleinovy Ordneři zabili a maminka se z toho zbláznila. Tak ten, když slyšel o Němcích, stačilo jen slyšet němčinu a okamžitě zatnul zuby a procedil: „Dobrej Němec, mrtvej Němec!“ Dnes je už dávno na pravdě boží, ale myslím, že jim do smrti neodpustil.

Já to měl trochu snazší. Když mého tátu fašouni v „Petschkárně“ mučili a zvyráželi mu pažbou všechny zuby, tak jsem ještě nebyl na světě. A když už jsem to mohl s patřičnou nenávistí pochopit, tak mě můj dobrotivý otec vysvětlil, že ne všichni Němci jsou špatní a také co bylo příčinou velkoněmecké expanze. Věnoval mi mnoho hodin přiblížení mimořádných osobností v historii Německa – hudebních skladatelů, vědců, politiků… tak, abych v sobě potlačil šovinistické myšlenky. Snažil se mi vysvětlit, že geneticky žádný národ není zlý. Zlý a násilnický je svou výchovou, kulturou, náboženstvím, idejemi, absencí vzdělání, a především vždy honbou za mocí a bohatstvím svých vůdců. Moudrý to otec.

A odpouštět? Odpouštět potřebuje každý z nás, protože to, co je k odpuštění trápí především nás samotné, ne tu osobu či skupinku které se to týká. Neškoďte sami sobě, svému zdraví. Jste to vy, kdo se tím ničí, jako byste si dopřávali pravidelnou dávku jedu, a ještě se u toho cítili strašně spravedlivě.

Ne nadarmo se říká, že hlupáci se mstí, zatímco chytří odpouští.

9. srpen – Mezinárodní den původního obyvatelstva

Asi není moc oblastí na zeměkouli, kde by žilo prapůvodní obyvatelstvo. Výdobytky civilizace zmenšily v posledním století nekonečný svět v malou kuličku jak Ze života hmyzu, na jen na pár hodin letu a kosmopolitní přístup nemalé části lidstva vymazává stopy původních kultur na minimum. Vzdaluje ale od sebe lidi. Nešel bych pro příklad u nás moc daleko. Jen pár desetiletí… Zeptejte se doma… nebo vyjděte na ulici a zeptejte se někoho z mladých lidí, zda znají nějakou česko-moravsko-slezsko-slovenskou lidovou písničku? O sto slepic, že se kladné odpovědi nedočkáte! A ono mladými dnes tak často užívané Carpe diem se netýká „urvi co můžeš a po nás potopa“. Užívej dne ve skutečnosti znamená dělej dobro ne pro sebe, ale svým aktivním čestným životem pro co nejvíce lidí.

12. srpen – Mezinárodní den mládeže

A už jsme zase u mládeže. Starší děti nerady slyší, že jsou ještě děti, a tak se jim říká mládež. Ale kdy to vlastně je ještě dítě a kdy mládež? Tak mládež jsou lidské bytosti od patnácti do osmnácti let. A hned je jasno, kdo má tohoto dne vlastně mezinárodní den. Jsou však oblasti, které nám jaksi z umělých označení a měřítek vyklouzávají. Například sexualita, trestní odpovědnost, volitelnost…

13. srpen - Den leváků

Tento den se slaví po celém světě formou různých setkání, her či soutěží. Není to jen záležitost samotných leváků, ale také praváků, které mají příležitost si vyzkoušet, jaké to je, dělat běžné věci pro změnu druhou rukou, tedy tou levou. Zvýší se tím povědomost o problémech, s nimiž se mohou leváci potýkat, pakliže je svět uzpůsoben spíše pravákům... To platí pro různé přístroje, nářadí a další zdánlivě „neškodné“ pomocníky. Klasickým příkladem je třeba i takový otvírák konzerv. Faktem je, že mně někdy nadávají nebo posmívají, že držím hokejku, golfovou hůl či lopatu jako levák, ale já bych to na druhou stranu neuměl. Při výstavbě pražského Metra dělal předáka mládežnického kolektivu v jedné směně Jaroslav F. a když nakládal důlním nakladačem vyrubanou hlušinu do vozíků tak bylo úplně jedno zda na něm stál zleva nebo zprava (stupačky a ovládací páčky byly z obou stran) a stejně tak psal poznámky a čárky o počtu vozíků na jedné straně levou a na druhé straně zase pravou rukou. Když jsme ho zkoušeli, tak dokázal to, co jsem nikdy neviděl - psát oběma rukama najednou stejná slova a to vedle sebe, od sebe i proti sobě?! Pianisté pochopí. Něco jako když cvičíte stupnice a akordy oběma rukama najednou.

13. srpen - Den šicích strojů

Šicí stroje slaví comeback a nejen k šití roušek kvůli covidu. Šicí stroje (a tím myslím i ty neelektrické – nebude proud) nevyhazujte. Budou ještě v domácnostech (až ukážeme Číně, jak ji po vzoru k Rusku nenávidíme) potřeba jako za časů našich maminek a babiček. Stalo se mi před lety, když jsme otevírali novou obrovskou a přepychově vybavenou mateřskou školu v Modleticích a na poslední chvíli dodělávali všechno možné, tak nám chodili maminky i tatínkové budoucích adeptů pomáhat. Donucen ženou jsem i já zasedl za šicí stroj a šil záclony, závěsy, dětské věšákové pytle na přezůvky… zkrátka všechno co bylo potřeba. Při jedné takové sobotní akci asi týden před slavnostním otevřením se kolem mne a mé Lady nakupilo několik malých dětí přítomných brigádnicky zadarmo otročících rodičů. Když tu do chvilky ticha jeden z klučinů prohlásil: „Viděl jsem už hodně, ježka u souseda na zahradě, jak se telí kráva, dokonce i kosmonauta jsem viděl, ale chlapa, co šije jsem ještě neviděl?!“ Otevřenost a pravdivost dětí (i když někdy krutá) nezná mezí a do utichajícího původně huronského smíchu přítomných tatínků se zpoza rohu něžným hlasem ozvalo: „Za chvíli už budou asi i rodit!“

15. srpen – Den relaxace

Slavíme či vzpomínáme různé a podivné dny a leckdy ani nevíme proč. Den relaxace mi připadá zajímavý svým obsahem. Relaxovat na všechny možné a různé způsoby. Každý z nás má nějakou představu a bohužel ani v tento den z každodenní štvanice nevypouštíme. Poučení žádné. Pán Bůh aspoň sedmý den při stvoření světa odpočíval. Některá náboženství mají některý den v týdnu určený k odpočinku. Některá dokonce celý měsíc… (Já jsem v sobotu žid, v neděli křesťan a na 1. máje bezvěrec.)

Mě se zamlouvalo, když ženy v Německé demokratické republice měly jeden den v měsíci placené volno „pro sebe“ na své vylepšení, zdokonalení, odpočinek. Já bych měl ještě lepší návrh. Ustanovit místo pětidenního pracovního týdne jen čtyřdenní (stejně se půlka lidí fláká a stihli by práci za tři dni) a ten pátý den využívat na relaxaci a třeba i zvýšení populace v zemi. Všichni by povinně (ne po víně) relaxovali!

15. srpen - Mezinárodní den energy drinků

Pijte energy drinky, dodají vám energii, neobsahují skoro žádný cukr, jsou zdravé, dávají lidem křídla a svět je po nich světovější. Sice krásná reklama, ale nic fyzkulturu a pohyb (především při práci) nenahradí. Přestávám se divit, že mě „in“ politici nazývají zombíkem, protože si stále myslím že selský rozum, logika, znalosti, entuziasmus, empatie a lidská solidarita jsou více než čumění do mobilů, negace všeho minulého a neúcta ke generacím svých předků.

Dnešní generaci, když vypnou elektrický proud na pár dnů, tak mají IQ tykve. Zrušení matematiky jako základní vědy věd a studijní testy skládané s pomocí zázračných hodinek, které snad mimo rozmnožování bílých myší ve stavu bez tíže umí úplně všechno, jsou pro budoucí generace rovněž tragédií. Kdysi když se vyrojily soutěže krásy jako houby po dešti jsem navrhoval nejprve všechny účastnice vydrhnout pořádně mejdlem a pak teprve hodnotit. Dnes bych navrhoval aby všichni co skládají zkoušky na vysokých školách je absolvovali v rouše Adamově a Evině. A hned si prokázalo, co kdo skutečně zná a umí! A stud?! Ten by dnes, když máme v Evropské unii schváleno 76 pohlaví nemusel být zas tak velkou překážkou.

19. srpen - Světový den humanitárních pracovníků

Konečně zase jednou „den“, který dává trochu smysl. Tedy pokud jde o humanitární pracovníky, kteří dělají smysluplnou práci ne, jen pro peníze. Humanitární pomoc v podobě křížových výprav již dávno není to pravé ořechové. Podobně ani jen shánění peněz, aby na každého humanitárně potřebného zbyly alespoň dva dolary na den. Skutečnou humanitární pomoc vidím především ve zdravotnickém a všeobecném vzdělání a bezplatném zapůjčení moderních technologií k zajištění všeho základního pro život v oblastech na zeměkouli nejpotřebnějších. Celý socialistický život jsem dával měsíčně 20 korun na Fond solidarity. (Čehúnom solidarity, slovákom soli do riti, říkával můj starší brácha sprosťák.) Pomáhali jsme tak pokrokovým a odborovým organizacím tzv. „třetího světa“. (Bohužel to měl být pro civilizovaný, především evropský region svět „první“, alespoň co se pomoci týká.)

Podle mě skutečná humanitární pomoc znamená, věnovat maximální množství finančních prostředků, léků a život zachraňujících technologií k umožnění v potřebných zemích společensko-ekonomické prostředí pro samostatný rozvoj občanské společnosti na úrovni třetího milénia. To ale neznamená infiltrovat potají evropské móresy ani Afghánský princip – sesbírat všechny milodary, využít přítomnosti všech možných vojsk a pak se znovu vrátit o tři sta let zpátky. Hlavně se chovejme tak abychom nezničili planetu dříve než ji budeme umět zachránit, abychom pak tu humanitární pomoc nepotřebovali sami.

I další dny mají zajímavé zaměření. Například 23. srpen je Mezinárodní den památky obětí obchodu s otroky a také Den památky obětí nacismu.

Noc z 28. na 29. srpna je Evropskou nocí pro netopýry, 29. srpen je pak Mezinárodním dnem proti jaderným zkouškám a 30. srpen Mezinárodním dnem obětí násilného zmizení. Možná si někdy příště stačíme říci kolik desítek tisíc lidí na světě zmizí ročně beze stop?!

A něco málo z kulatých výročí historie

pro připomenutí těm, co již něco nejen ze školy pamatují. Pro ty mladší to bude asi jen házením luštěnin na stěnu?!

1. srpen

• 1944 – Zahájila Zemská armáda Varšavské povstání.

• 1944 – Anne Franková napsala poslední zápis do svého deníku.

2. srpen

• 1934 – Zemřel německý prezident Paul von Hindenburg, což umožnilo Adolfu Hitlerovi jmenovat se vůdcem Německa.

• 1944 – Fyzikové Leó Szilárd a Albert Einstein zaslali dopis americkému prezidentovi Franklinu Delano Rooseveltovi, ve kterém varovali před možným použitím atomové bomby.

• 1944 – V noci z 2. na 3. srpna nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor, součást koncentračního tábora Auschwitz–Birkenau.

• 1944 – Vznikla Socialistická republika Makedonie.

3. srpen

• 1914 – Německo vyhlásilo válku Francii a napadlo Belgii.

• 1944 – Edvard Beneš vydal v Londýně ústavní dekrety „O dočasné správě osvobozeného území“ a „O obnovení právního pořádku“.

• 2004 – NASA vyslala na cestu k Merkuru sondu MESSENGER. 

4. srpen

• 1914 – V odpověď na německou agresi vůči Belgii vyhlásila Velká Británie válku Německému císařství.

• 1944 – V Amsterdamu byla nacisty odhalena a odvlečena rodina Anne Frankové.

• 1964 – Začalo krvelačné vraždění a bombardování Severní části Vietnamu Spojenými státy.

• 2004 – Prezident Václav Klaus jmenoval vládu Stanislava Grosse

5. srpen

• 1884 – V New Yorku byl položen základní kámen ke stavbě sochy Svobody.

• 1944 – Jednotky SS zahájily třídenní masakry ve varšavské čtvrti Wola, při nichž povraždily desetitisíce civilistů bez ohledu na věk či pohlaví.

• 1974 – Aféra Watergate: Byla zveřejněna dosud utajená nahrávka, která dokazovala Nixonův podíl na skandálu.

• 1964 – Americká armáda provedla operaci Pierce Arrow, při které provedla 64 leteckých útoků na severovietnamské přístavy.

6. srpen

• 1819 – Ve Vermontu byla založena Norwich University, první soukromá vojenská škola na území USA.

• 1934 – V Krakově začaly práce na Piłsudského mohyle.

• 1969 – Na Bahamách nedaleko ostrova Mayaguana ztroskotala československá námořní loď Pionýr.

7. srpen

• 1814 – Papež Pius VII. vydal bulu Sollicitudo omnium ecclesiarum, kterou celosvětově obnovil jezuitský řád.

• 1974 – Francouzský provazochodec Philippe Petit přešel na nataženém laně mezi Dvojčaty Světového obchodního centra.

• 1899 – se narodil český herec Oldřich Nový

8. srpen

• 1944 – Sovětský svaz vyhlásil válku Japonsku. Tentýž den byla podepsána Londýnská dohoda o stíhání a potrestání hlavních válečných zločinců Osy.

• 1974 – Aféra Watergate: Prezident Richard Nixon oznámil svoji rezignaci.

• 2014 – Americký prezident Barack Obama nařídil letecké údery na pozice Islámského státu na území Iráku.

9. srpen

• 1974 – Richard Nixon se stal prvním prezidentem USA, který rezignoval na svoji funkci, jeho nástupcem se stal dosavadní viceprezident Gerald Ford.

10. srpen

• 1904 – Rusko-japonská válka: Tichooceánská eskadra zahájila neúspěšný pokus o průlom z Port Arthuru do Vladivostoku.

• 1944 – Druhá světová válka v Tichomoří: bitva o Guam skončila ovládnutím ostrova Američany.

11. srpen

• 1804 – Bylo zformováno Rakouské císařství.

• 1914 – První světová válka: Francie vypověděla válku Rakousko-Uhersku.

12. srpen

• 1624 – Kardinál Richelieu se stal Prvním ministrem Francie.

• 1794 – Kościuszkovo povstání: Před ruskou armádou kapituloval Vilnius.

• 1914 – První světová válka - Čeští dobrovolníci žijící v Rusku založili Českou družinu, předchůdkyni Československých legií.

13. srpen

• 1604 – Požár zničil téměř celé Karlovy Vary.

• 1929 – V pražském kině Lucerna se promítal první zvukový film — americký film Loď komediantů.

• 1964 – Ve Spojeném království Velké Británie byl naposled vykonán trest smrti.

14. srpen

• 1919 – Československé vojsko obsadilo Petržalské předmostí, maďarské území na pravém břehu Dunaje, které bylo následně v roce 1920 připojeno k Československu.

• 1969 – Konflikt v Severním Irsku. Britské ozbrojené síly zahájily Operaci Banner – rozmisťování vojenských jednotek v Severním Irsku.

• 1974 – Zcela vyhořel Veletržní palác v Praze, jedna z nejvýznamnějších funkcionalistických staveb.

• 1994 – Byl dopaden Ilich Ramírez Sánchez, terorista známý pod přezdívkou „Šakal“.

15. srpen

• 1534 – Sv. Ignác z Loyoly založil v Montmartru katolický řeholní řád Tovaryšstvo Ježíšovo.

• 1744 – Války o rakouské dědictví: Vpádem pruských vojsk do Čech začala druhá slezská válka.

• 1914 – Panamský průplav byl slavnostně otevřen pro lodní dopravu.

16. srpen

• 1793 – Pařížský Národní konvent přijal zákon o všeobecné mobilizaci.

• 1918 – Československé válečné loďstvo porazilo rudoarmějce v bitvě na Bajkalském jezeře.

• 1943 – Druhá světová válka - Vypuklo povstání v bělostockém ghettu.

17. srpen

• 1563 – Třináctiletý Karel IX. byl prohlášen za zletilého a ujal se vlády ve Francii.

• 1648 – Anglická občanská válka - Oliver Cromwell porazil roajalisty v bitvě u Prestonu.

• 2008 – Letní olympijské hry 2008 v Pekingu – Americký plavec Michael Phelps se stal prvním sportovcem, který získal osm medailí na jedněch olympijských hrách.

18. srpen

• 1868 – Při pozorování zatmění Slunce objevil francouzský astronom Pierre Janssen helium.

• 1943 – Poprvé vzlétl americký vrtulník Sikorsky H-5.

19. srpen

• 43 př. n. l. – Octavian donutil římský senát, aby ho zvolili konzulem a prosadil zavržení Caesarových vrahů.

• 1913 – Francouzský pilot Adolphe Pégoud provedl první seskok padákem z letadla.

• 1953 – Za podpory amerických a britských tajných služeb byla v Íránu svržena vláda Muhammada Mosaddeka a vlády se opět ujal šáh Muhammad Rezá Pahlaví.

20. srpen

• 2013 – Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR si poprvé v historii odhlasovala své rozpuštění.

21. srpen

• 1993 – NASA ztratila z neznámých důvodů kontakt se sondou Mars Observer.

• 2013 – Došlo k chemickým útokům v Ghútě.

22. srpen

• 1963 – Rudé právo přineslo zprávu tzv. Kolderovy komise, krerá přehodnotila některé politické procesy s komunistickými funkcionáři z počátku 50. let.

• 1973 – Chilský parlament odsoudil vládu prezidenta Allendeho a vznesl požadavek na jeho rezignaci.

23. srpen

• 1283 – Rudolf I. Habsburský rozhodl, že dluhy Čechů za osvobození Václava II. jsou neplatné.

• 1873 – V Londýně byl otevřen dopravě silniční vysutý most Albert Bridge.

• 1913 – V Kodani byla slavnostně odhalena Eriksenova socha Malá mořská víla.

• 1973 – Automobilka Škoda vyrobila miliontou Škodovku.

24. srpen

• 1203 – Přemysl Otakar I. byl v Merseburgu znovu korunován králem.

• 1943 – Druhá světová válka - Rudá armáda zahájila gigantickou ofenzívu od Smolensku po Azovské moře, začala bitva o Dněpr.

• 1943 – Skončila První Québecká konference, kde spolu rokovali Roosevelt s Churchillem.

25. srpen

• 1883 – Francie přinutila Vietnam uznat její protektorát nad Annamem a Tonkinem.

• 2003 – NASA vyslala do vesmíru Spitzerův vesmírný dalekohled.

26. srpen

• 1278 – Rudolf I. Habsburský a Ladislav IV. Kumán zvítězili v bitvě na Moravském poli nad českým králem Přemyslem Otakarem II., který v bitvě padl.

• 1768 – Anglický mořeplavec a objevitel James Cook vyplul na svoji první plavbu kolem světa.

• 1883 – Začala kolabovat soptící Krakatoa, což v tento a následující den vyústilo v několik zničujících pliniovských erupcí. Celkový počet mrtvých se odhaduje na 35 až 120 tisíc.

• 1978 – Kardinál Luciani byl zvolen papežem a přijal jméno Jan Pavel I.

27. srpen

• 1783 – Jacques Charles uskutečnil první let balónu plněného vodíkem.

• 1813 – Napoleon porazil silnější rakousko-rusko-pruská vojska v bitvě u Drážďan.

• 1953 – V New Yorku měl premiéru Oskarový snímek Prázdniny v Římě.

28. srpen

• 1383 – Václav IV. odkoupil Rotlevův dům, který následně věnoval pražské univerzitě – dnes je znám jako Karolinum.

• 1913 – Nizozemská královna Vilemína v Haagu slavnostně otevřela Palác míru, který je sídlem řady soudních institucí (Mezinárodní soudní dvůr, Stálý rozhodčí soud, Haagská akademie mezinárodního práva) a ztělesňuje hodnoty míru a spravedlnosti. Často se mu říká sídlo mezinárodního práva.

• 1943 – Náhle zemřel bulharský car Boris III., na trůn nastoupil jeho šestiletý syn Simeon II.

• 1963 – Na schodech Lincolnova památníku ve Washingtonu, D.C., pronesl Martin Luther King svůj projev I Have a Dream. (Podrobněji níže.)

29. srpen

• 1533 – Vládce Inků Atahualpa byl popraven španělskými conquistadory.

• 1898 – Byla založena firma Goodyear Tire and Rubber Company, dnes jeden z největších výrobců pneumatik na světě.

• 1943 – V reakci na masové protiněmecké demonstrace a stávky v Dánsku vyhlásili němečtí okupanti v zemi stanné právo a sesadili dánskou vládu.

30. srpen

• 1813 – Napoleonské války – Spojenci (Rakousko, Rusku a Prusko) rozdrtili císařský Napoleonův armádní sbor generála Vandamma v bitvě u Chlumce.

• 1873 – Rakousko-uherská polární expedice vedená Juliem von Payerem a Carlem Weyprechtem objevila souostroví nazvané Země Františka Josefa.

• 1953 – Byla otevřena Zoologická zahrada Brno.

• 1963 – Byla v době tak zvané studené války poprvé použita horká linka Moskva–Washington.

31. srpen

• 1923 – V odvetě za povraždění mise generála Enrica Telliniho italské loďstvo bombardovalo řecký ostrov Korfu.

• 1933 – V Praze byla zavražděna Otýlie Vranská. Jde o jednu z nejslavnějších neobjasněných (?) vražd českých dějin.

• 1993 – Rusko dokončilo stažení svých vojsk z Litvy.

Mám velký sen

(I Have a Dream) je vžité pojmenování pro historický projev Martina Luthera Kinga, jehož nosnou myšlenkou bylo volání po rovnosti ras a konci diskriminace.

Projev byl přednesen 28. srpna 1963 ze schodů washingtonského Lincolnova památníku během Pochodu na Washington za práci a svobodu a stal se významným mezníkem pro americké hnutí za občanská práva. Kingově řeči, považované za jeden z nejvýznamnějších rétorických počinů 20. století, přihlíželo více než 200 tisíc zastánců občanských práv.

Projev, který živě přenášely rozhlasové i televizní stanice, trval jen 16 minut, přičemž Martin Luther King se postupně od připraveného textu odpoutával a v závěru mluvil zcela spatra. Právě tato improvizovaná část, ve které představuje svou vizi o životě ve sjednoceném národě, vyvolala největší odezvu. Kingův projev byl následně v médiích hodnocen jako nejpůsobivější okamžik celého pochodu (podle programu byl 16. řečníkem v pořadí z 18).

V souvislosti se svým projevem byl King v roce 1963 vyhlášen časopisem TIME Mužem roku a v roce 1964 se stal nejmladším laureátem Nobelovy ceny míru.

Úspěch projevu a pochodu na Washington uvítala administrativa prezidenta Johna F. Kennedyho usilující o legislativní kroky ke zlepšení občanských práv. Projev zaznamenal i Federální úřad pro vyšetřování (FBI), který po něm označil Martina Luthera Kinga za nepřítele Spojených států. Je tak nasnadě si v té souvislosti připomenout, že jen necelé tři měsíce po vystoupení Kinga byl prezident Kennedy zavražděn.

Obé přispělo k tomu, že necelý rok po projevu, 2. července 1964, podepsal prezident Lyndon B. Johnson zákon, který zakazoval diskriminaci na veřejných místech, v zaměstnání a vzdělávání. O rok později, 6. srpna 1965, pak stejný prezident podepsal zákon o volebním právu, který odstraňoval diskriminační opatření, jimž Afroameričané čelili (poplatky za hlasování, testování gramotnosti, zastrašování při registraci voličů aj.). A 11. dubna 1968, v týdnu nepokojů po vraždě Martina Luthera Kinga, podepsal prezident Lyndon B. Johnson třetí významný zákon, který zakazoval rasovou diskriminaci v oblasti bydlení.

Co tehdy Martin Luther King v závěru svého vystoupení řekl:

„Pominout naléhavost této chvíle by pro tuto zemi bylo osudové. Toto horké léto ve znamení legitimních protestů černošského obyvatelstva neskončí, dokud nepřijde osvěžující podzim svobody a rovnoprávnosti. Rok 1963 neznamená konec, ale začátek. A ty, kteří doufají, že černoši jen potřebovali vypustit trochu páry a budou zase poslušní, čeká nepříjemné probuzení, pokud se tato země vrátí ke své obvyklé praxi. [potlesk]

Amerika nedojde klidu a pokoje, dokud černochům nepřizná jejich občanská práva. Smršť nepokojů bude nadále otřásat samotnými základy této země, dokud jednoho šťastného dne nepřijde spravedlnost. Je tu ale něco, co musím zdůraznit svým lidem, kteří našlapují na vyhřátý práh vedoucí do paláce spravedlnosti. Na cestě za svým plnoprávným postavením se sami nesmíme provinit bezprávím. Nesnažme se uhasit naši žízeň po svobodě z pohárů hořkosti a nenávisti. [potlesk]

Takže vám chci říci, přátelé, že i když musíme dnes stejně jako v budoucnu čelit nesnázím, mám stále jeden sen. Ten sen je hluboce zakořeněn ve společném americkém snu, že jednoho dne se tento národ vzpřímí a zakusí skutečný význam svého kréda: 'Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni.'[potlesk] (Toto krédo je součástí Deklarace nezávislosti Spojených států amerických.)

Sním o tom, že jednoho dne na cihlově červených svazích v Georgii budou moci potomci někdejších otroků usednout jako bratři u jednoho stolu s potomky někdejších otrokářů.

Sním o tom, že jednoho dne proměníme dokonce i Mississippi, stát umdlévající pod žárem nespravedlnosti a rasového útlaku, v oázu svobody a spravedlnosti.

Sním o tom[potlesk], že mé čtyři malé děti budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy své kůže, ale podle kvality charakteru. O tom dnes sním! [potlesk]

Sním o tom, že jednoho dne, na jihu v Alabamě, ve státě nechvalně známém svými rasisty a guvernérem, jehož řeč oplývá slovy interpozice a nulifikace, že právě v Alabamě si jednoho dne budou moci malí černí chlapci a dívky podat ruce s bílými dětmi jako bratři a sestry. Tak o tom dnes sním!“