Mírotvůrci pro Kubu, jedinečné úsilí o záchranu životů

Více než 300 kardiostimulátorů se dostane do kubánských institucí díky kampani ve Spojených státech a v Evropě zaměřené na podporu zdravotnického systému v jedné z jeho nejnaléhavějších potřeb.

Iniciativa, kterou koordinují neziskové organizace Global Health Partners (GHP) a MediCuba Europe, je podle Boba Schwartze, viceprezidenta prvně jmenované organizace a s dlouhou historií solidární práce s ministerstvem veřejného zdraví (Minsap), jedinečnou snahou. V rozhovoru pro deník Prensa Latina Schwartz popsal projekt jako jeden z nejcennějších, které GHP za tři desítky let práce v antilské zemi prosazoval.

Na začátku května obě organizace oznámily záměr získat 150 000 dolarů na odeslání 300 kardiostimulátorů do pěti nemocnic za čtyři měsíce, ale cíle bylo dosaženo v polovině tohoto období. Ve druhém měsíci částka přesáhla 187 000 dolarů.

Během programu Covid-19 spustila společnost Global Health Partners podobnou iniciativu zaměřenou na podporu imunizace kubánskými vakcínami, která během několika měsíců vynesla šest milionů injekčních stříkaček.

„V některých ohledech je podobný projektu, který zachytil stejnou naléhavost, ale pro kardiaky je kardiostimulátor otázkou života a smrti,“ poznamenal.

Oba projekty však musely překonat omezení uvalená Spojenými státy, která omezují přístup na velkou část trhu a brání přepravě vybavení s více než 10 procenty amerických komponentů na Kubu.

Kuba si oddechne

Kampaň se časově shoduje s obzvláště citlivým okamžikem pro zdravotnický systém v karibské zemi. Podle údajů zveřejněných GHP čeká Kubánce se srdečním onemocněním tříleté čekání na kardiostimulátory kvůli politice obklíčení USA, která zemi brání v nákupu těchto přístrojů na trhu. Zhruba 70 starších Kubánců nemůže opustit svá nemocniční lůžka, dokud nedostanou kardiostimulátory, zatímco celková poptávka v zemi se odhaduje na zhruba 2000 pacientů v nouzi.

Zejména zařazení Kuby na americký seznam údajných sponzorů terorismu brání přístupu země k mezinárodnímu bankovnímu systému a omezuje její dodávky deviz. Brání také možnosti nakupovat kardiostimulátory od mezinárodních dodavatelů na trhu ovládaném americkým průmyslem.

„Rozhodli jsme se zahájit tuto kampaň nikoli jako náhradu, ale abychom Kubě dali pauzu a zbavili ministerstvo veřejného zdraví jistého tlaku,“ vysvětlil Schwartz. „Záměrem je řešit nejzávažnější případy pacientů a pořídit vybavení v Evropě s podporou MediCuba Europe a koalice pro záchranu životů, která sdružuje tucet organizací ve Spojených státech, jež jsou proti blokádě.“

O tři roky později na seznamu

Dopad sankcí na kubánský zdravotnický systém klade obtížné překážky, jako jsou vztahy s poskytovateli, dovoz a přístup na okolní trhy k vysokým nákladům na dopravu. Označení za údajný teroristický stát brání zejména přístupu k většině bank nebo k systému Swift pro elektronické platby po celém světě.

Kuba byla poprvé zařazena na seznam sponzorů terorismu amerického ministerstva zahraničí během prvního funkčního období prezidenta Ronalda Reagana (1980-1982). V roce 2015 tehdejší prezident Barack Obama považoval toto označení za neopodstatněné a stáhl ho. Jeho nástupce Donald Trump je však před odchodem z Bílého domu obnovil. To od té doby v tomto vztahu zůstává i během prezidentského působení Joea Bidena, a to navzdory výzvám, aby tuto politiku napravil. Vyškrtnutí Kuby by představovalo velkou úlevu pro práci Global Health Partners i ministerstva zdravotnictví.

„Během kampaně za nošení injekčních stříkaček za ně organizace ve Spojených státech zaplatila téměř čtyřikrát tolik kvůli obavám prodejců, kteří věděli, že pojedou na Kubu,“ přiznal Schwartz.

Bez tohoto označení by se Kubě otevřela bankovní soustava, drasticky by se snížily náklady na dopravu a oni by měli přístup na více trhů.

„Pravdou je, že není důvod držet Kubu na seznamu teroristů. Není důvod ji hned zpočátku vracet. Trumpova vláda to udělala velmi pomstychtivým způsobem a jsme tu o tři roky později.“

Tři desítky let práce na Kubě

Za všechny roky práce s Kubou zná Schwartz až příliš dobře spletitou síť překážek při přepravě léků, vybavení či zdravotnického materiálu na největší z Antil. Od spletitých cest přes třetí a čtvrtou zemi k odeslání zásilky, když to není možné provést přímo, až po žádost o více než 60 licencí za tři desetiletí k pořízení vybavení s více než 10 procenty amerických komponentů.

„Kdyby označení jako sponzor terorismu neexistovalo, kdyby neexistovala blokáda, je pravdou, že práce, kterou děláme, by nebyla potřeba, protože Kuba by mohla všechny problémy vyřešit sama,“ ujistil rovněž konzultant Hospodářské a sociální rady OSN.

I přes tyto překážky zástupce ratifikoval závazek organizace udržet svou práci v karibském státě s příslibem „slibovat méně a přinášet více“. „Myslím, že neexistuje žádný případ, kdy bych Minsapu řekl, že uděláme něco, co jsme neudělali; naše slovo je pro nás důležité,“ uznal.

Odstranění Kuby ze seznamu sponzorů terorismu a ukončení omezení aktivit, jako je cestovní ruch nebo cestování, by hodně zlepšilo život každého Kubánce, uvažoval dále.

„Udivuje mě, čeho byli schopni s omezenými zdroji, které mají, dosáhnout.“

-- Zdroj Prensa Latina (https://publica.prensa-latina.cu/ ), překlad do angličtiny Resumen Latinoamericano, překlad do češtiny Vladimír Sedláček --